Elektrotechnika pro průmyslové školy strojnické

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Klepl

Strana 235 z 309

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nastává emise elektronů. baňku, níž upraveno žhavicí vlákno kathoda a kovová elektroda ano­ da. Na tomto jevu zakládá konstrukce dnešních elektronek, které jsou základním prvkem téměř každého vyso­ kofrekvenčního nízkofrekvenčního zařízení. Kolem vlákna vytvoří prostorový náboj elektronů.2 Konstrukce, činnost použití elektronek Neuspořádaný příčný pohyb volných elektronů vodiči stup­ ňuje teplotou tak, při určité teplotě vodič elektrony uvolňuje. 241) anodovou baterii tak, její kladný pól připojíme anodě, vznikne na anodě velký nedostatek elektronů, proto přitahuje elektrony anoda skleněná baňka -s žh vicí vlákno l kathoda) Obr. 240. Kmitočet volí tak, aby rozdíl dával detekci vlny slyšitelný tón. Nejjednodušší elektronkou dvouelektro- dová elektronka, které říkáme dioda (obr. 240). 4. Kathoda při provozu elektronky rozžhaví prou­ dem dodávaným žhavicí baterií tím nastává emise elektronů povrchu vlákna. Přímý příjem nemodulované telegrafie není rovněž možný, neboť membrána sluchátka nemůže kmitat kmitočtem vysokofrekvenční vlny kromě toho lidské ucho vnímá tóny jen kmitočtu 000 Hz. Dioda . Anoda obvykle tvar válečku, umístěného kolem žhavicího vlákna. Obě vlny se skládají výslednou vlnu, jejíž amplituda, jak- vidíme obr. Připojíme-li anodě kathodě diody (obr. 239, mění (je modulována) kmitočtem rovnajícím rozdílu /x— /2. Příjem uskuteční interferencí (skládáním) kmitů přijímaných s kmity málo odlišného kmitočtu, vyráběnými přijímači.změny vyvolávají reproduktoru zvukové kmity stejným oasovým průběhem. Ztrátou zápor­ ných elektronů vlákno stává kladným, takže přitahuje emitované elektrony zpět svému povrchu