S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
Složka proudu /siny, jež práci nekoná, proud jalový.
Složka proudu /cosy jež koná práci, nazývá proud činný.
Ze vztahu cos cp
P P
je _
Účiník tedy určen poměrem činného výkonu zdán livé
mu .
Zdánlivý výkon směrodatný pro návrh elektrických strojů.
Součin napětí jalového proudu dává jalový výkon
Q siny
který udává jalových voltampérech (VAr čte var) jalo
vých kilovoltampérech (kVAr kilovar).
Účiník bývá sítích zatížených žárovkami 0,95, při smíšeném za
tíženi žárovkami motory 0,80 při málo zatížených motorech 0,70. úměrný cos cp, který nazývá účiník.
S UI
a udává voltampérech [VA] nebo kilovoltampérech [kVA]
na rozdíl činného výkonu
P cos cp
který udává watech [W] nebo kilowattech [kW].
Elektrická práce střídavého proudu určena součinem činného
výkonu času
A Ultooacp [Wh; h]
Měří indukčním elektroměrem. proud, který ukazuje ampérmetr zapojený
v obvodu.
. Proud je
však zpožděn 90° napětím, takže práci nekoná celkový výkon se
rovná výkonu činného proudu I&:
P cos <p
Výkon střídavého proudu závisí fázovém posunu mezi proudem
a napětím.Celkový výkon dán součtem výkonů obou složek. Proud I
je výsledný proud.
Součin bez zřetele účiník výkon zdánlivý
