S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
.
Elektrická práce střídavého proudu určena součinem činného
výkonu času
A Ultooacp [Wh; h]
Měří indukčním elektroměrem.
S UI
a udává voltampérech [VA] nebo kilovoltampérech [kVA]
na rozdíl činného výkonu
P cos cp
který udává watech [W] nebo kilowattech [kW].
Součin bez zřetele účiník výkon zdánlivý.Celkový výkon dán součtem výkonů obou složek.
Součin napětí jalového proudu dává jalový výkon
Q siny
který udává jalových voltampérech (VAr čte var) jalo
vých kilovoltampérech (kVAr kilovar).
Složka proudu /siny, jež práci nekoná, proud jalový. Proud je
však zpožděn 90° napětím, takže práci nekoná celkový výkon se
rovná výkonu činného proudu I&:
P cos <p
Výkon střídavého proudu závisí fázovém posunu mezi proudem
a napětím.
Účiník bývá sítích zatížených žárovkami 0,95, při smíšeném za
tíženi žárovkami motory 0,80 při málo zatížených motorech 0,70.
Složka proudu /cosy jež koná práci, nazývá proud činný.
Ze vztahu cos cp
P P
je _
Účiník tedy určen poměrem činného výkonu zdán livé
mu . proud, který ukazuje ampérmetr zapojený
v obvodu. Proud I
je výsledný proud.
Zdánlivý výkon směrodatný pro návrh elektrických strojů. úměrný cos cp, který nazývá účiník
