S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
století objev
ho kolem vodiče objev indukce. Zcela libovolně bylo stanoveny
že elektrický náboj skla kladný, elektrický náboj ebonitu záporný.
Druhé období zahrnuje století.
V této době usoudil správně Ampére, magnetismus perma
nentního magnetu svůj původ elektrickém proudu, když ještě
nedovedl tento svůj názor dobře vysvětlit.
Podstatným krokem vpřed byl objev galvanických článků konci
- II.
Na tomto základě dále rozvíjelo poznání účincích é
elektřin .
Tato volba byla právě opačná, než jsou naše dnešní představy elek
třině. Badatelé nejdříve objevili,
že třením vznikají tělesech dva druhy elektřiny.
Již tomto nejstarším období mezi badateli objevuje jméno
Prokop Diviš, který studoval zvláště elektřinu atmosférickou a
sestrojil 1750 prvý hromosvod.
Prvou theoretickou elektrotechniku, níž zpracoval dosavadní zna
losti elektřině, napsal 1756 ruský vědec Lomonosov.
Petrohradský akademik Epinus objevil termoelektřinu.
Je období začátku uvědomělého poznávání základních vlastností
elektřiny, poznávání různých forem jejího vzniku jejích fysikálních
projevů hledání zákonů elektrotechniky. století. Tím teprve byl dán praktický podklad studiu
elektrického proudu jeho účinků.
Nej důležitějšími objevy byly III. Elektrické náboje stejného druhu svých účincích
zesilují, elektrické náboje opačného druhu svých účincích zesla
bují nebo ruší.třenému koží, stejně jako magnetické vlastnosti magnetovce byly
proň náhodné zajímavé úkazy. možnost
.
Jeden druh vzniká zelektrováním skla, druhý zelektrováním ebonitu. řeckého názvu elektron bylo odvo
zeno slovo elektřina. Tím byl prvé vysloven
i názor, mezi elektřinou magnetismem přímá souvislost že
magnetické množství jako příčina magnetismu neexistuje. toho jasně vyplynulo, elektrický náboj skla je
opačný než elektrický náboj ebonitu.
Bylo pozorováno, dvě tělesa zelektrovaná stejným druhem elek
třiny odpuzují, dvě tělesa zelektrovaná nestejným druhem elektřiny
se přitahují
