S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
Při elektromagnetické metodě můžeme hloubku odhadnout
jen velmi zhruba podle množství přichycených pilin.
Proudové čáry obcházejí trhlinu napětí, které přístroji naměříme,
bude tím větší, čím větší délka proudové čáry mezi doteky, tedy
čím větší hloubka trhliny.
Přesně měříme hloubky trhlin přístrojem vyobrazeným obr.
90, podstatou jehož činnosti měření úbytku napětí mezi dvěma
body zkoušeného povrchu.
Pro posouzení trhlin povrchu materiálu rozhodující jejich
hloubka.
Elektromagnetické zkušební metody pro svou jednoduchost
výborně hodí kontrole při hromadné výrobě.
KONTROLNÍ OTÁZKY
1. Jak konstruován přístroj pro podélné magnetování?
6.použijeme buď magnetisacě podélné tím, zapneme stejnosměrný
proud magnetisačního vinutí, nebo magnetisace příčné tím, že
přivádíme zkoušenému materiálu střídavý proud anebo použijeme
obou zařízení současně. jakým měřením jich používáme?
3. Úbytek napětí závisí při daném proudu
I délce povrchu mezi oběma doteky, které mají stálou vzdálenost. Jak konstruován přístroj pro příčné magnetování?
7. Jakým způsobem zjišťujeme trhlinky oceli?
5. Jak měříme sílu nemagnetické vrstvy ocelových předmětech?
4. jsou elektromagnetické měřicí metody?
2. Jak měří hloubka trhlin?
