S mohutným růstem socialistického průmyslu se mnohonásobně zvětšuje spotřeba elektrické energie. Plán socialistické výstavby je nerozlučně spjat s plánem elektrisace a autor se pokusil v úvodu k této učebnice nastínit, jak, zároveň s rozšiřováním průmyslové základny a s pronikáním elektřiny do všech oborů techniky roste i výroba nejen energie samé, nýbrž i těch zařízení, která ji nezbytně potřebují k svému provozu. Ukazuje v něm úspěchy, kterých při elěktrisaci dosáhl Sovětský svaz, a také cestu, kterou se dala a v budoucnosti se bude ubírat elektrisace u nás.
69.něž počet jednotkových indukčních čar prvé cívce mění při
změně proudu A), závity druhé cívky.
Jednotkou vzájemné indukčnosti soustavě MKSA stejně jako
pro vlastní indukčnost henry.
V prvním případě vazba rovná jedné nazýváme těsnou,
v druhém případě vazba rovná nule.
Vzájemná indukčnost henry rovná velikosti elektro
motorické síle voltech, jež indukuje cíyce sekundární, mění-li
se proud cívce primární plynule s.
J* a/
\ V
i til,
* 3
Obr.
Vazba největší, protínají-li
všechny indukční čáry primární cívky cívku sekundární není
žádná, neprotíná žádná indukční čára jedné cívky cívku druhou.
Prochází-li naopak proud cívkou dostaneme pro vzájemnou
indukčnost cívky cívky vztah
[H;Vs,A]
1 2
V prázdnu všude tam, kde magnetická vodivost prostředí
s rostoucí magnetickou indukcí (se sycením) nemění, je
= 2i1 M
U cívek navinutých společném železném jádře můžeme přibližně
předpokládat, magnetický tok jádře prochází všemi závity
N sekundární cívky, takže vzá
jemná indukčnost
0,
= 2
Elektromotorická síla, která se
indukuje primární cívky se
kundární cívky, tím větší, čím
větší počet indukčních čar magne
tického pole primární cívky pro
tíná sekundární cívku neboli čím
těsnější vazba obou cívek. Činitel vazby mezi
dvěma závity