ELEKTROTECHNIKA II

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.

Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.

Strana 133 z 186

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
přenosovými vedeními.Elektrotechnika 133 6. stojaté vlny. impulsů) vedeních, odrazy na koncích vedení, zkreslení tvaru vlny vlivem ztrát, případně přeslechy mezi blízkými vodiči. nich kromě času jako nezávisle proměnná vystupují souřadnice prostoru. rozdíl obvodů, které jsme dosud řešili které byly popsány obyčejnými diferenciálními rovnicemi, musíme soustavy s rozprostřenými parametry popisovat parciálními diferenciálními rovnicemi. Budeme formulovat rovnice pro napětí proud libovolném místě vedení. Schématicky situace vyjádřena obr. 6. levé straně obrázku, kde obvykle budeme předpokládat existenci zdroje signálu, tzv. Jeho vzdálenost blízkého konce označíme souřadnicí Okamžité hodnoty napětí proudu jsou závislé nejen čase ale také souřadnici Budeme psát jako u(x,t) i(x,t). úderem blesku nebo zkratem vedení. V kmitočtové oblasti pak budeme posuzovat harmonický ustálený stav, délku vlny na vedení, vstupní impedanci vedení, vlivy nedokonalého impedančního přizpůsobení tzv. V časové oblasti nám půjde otázky šíření vln (resp. délkou jeho periody nebo délkou časového intervalu, kdy signál podstatněji mění. používají k přenosu signálu relativně veliké vzdálenosti, charakterizované tím, doba šíření signálu z jednoho konce vedení druhý srovnatelná dobou trvání signálu resp. Další typický systém tohoto druhu představují vodivé spoje mezi integrovanými obvody na desce moderního počítače, pracujícího vysokým hodinovým kmitočtem. takových soustav již není možné identifikovat jednotlivé obvodové prvky jako rezistory, kondenzátory nebo cívky. vzdálený konec vedení. Jde soustavy rozprostřenými parametry. Děje vedeních budeme posuzovat jak časové, tak kmitočtové oblasti.6. Délka napáječe srovnatelná délkou vysílané elektromagnetické vlny, případně i mnohonásobně větší. blízký konec, druhé straně tzv. Uvážíme, každý element vodiče určitou kapacitu proti zemi vlastní indukčnost. Hodnoty této kapacity. Doba šíření elektrické energie těchto vedeních pak srovnatelná trváním periody přenášeného střídavého napětí současně podstatně delší než trvání přechodných dějů vyvolaných např.2 Základní rovnice vedení Předpokládáme jednoduché vedení realizované jako jeden „živý“ vodič nad dokonale vodivou zemí. Hodnoty blízkém konci, kde x=0, pak zkráceně označíme u1(t), i1(t) a na vzdáleném konci, kde x=l, jako u2(t), i2(t). Trvání hran impulsů řádově desetinách nanosekund přibližně stejné jako doba šíření signálu jednoho okraje desky druhý. dálková vedení pro přenos elektrické energie vzdálenost řádově stovek nebo tisíců kilometrů.1 Úvod V této kapitole budeme zabývat tzv. Napáječ realizován jako soustava paralelních vodičů nebo jako koaxiální vedení, pro menší výkony jako koaxiální kabel. Nejprve vyjádříme poměry elementárním úseku vedení délky dx.2-1. Jiným příkladem může být napáječ spojující rádiový vysílač vysílací anténou. S vedeními setkáváme technické praxi velmi často. Jako příklady můžeme uvést např