ELEKTROTECHNIKA II

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.

Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.

Strana 133 z 186

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2-1. Děje vedeních budeme posuzovat jak časové, tak kmitočtové oblasti.Elektrotechnika 133 6. levé straně obrázku, kde obvykle budeme předpokládat existenci zdroje signálu, tzv. Budeme formulovat rovnice pro napětí proud libovolném místě vedení. S vedeními setkáváme technické praxi velmi často. Schématicky situace vyjádřena obr. blízký konec, druhé straně tzv. Délka napáječe srovnatelná délkou vysílané elektromagnetické vlny, případně i mnohonásobně větší. Trvání hran impulsů řádově desetinách nanosekund přibližně stejné jako doba šíření signálu jednoho okraje desky druhý. Uvážíme, každý element vodiče určitou kapacitu proti zemi vlastní indukčnost. přenosovými vedeními. Jiným příkladem může být napáječ spojující rádiový vysílač vysílací anténou. Napáječ realizován jako soustava paralelních vodičů nebo jako koaxiální vedení, pro menší výkony jako koaxiální kabel.6.2 Základní rovnice vedení Předpokládáme jednoduché vedení realizované jako jeden „živý“ vodič nad dokonale vodivou zemí. rozdíl obvodů, které jsme dosud řešili které byly popsány obyčejnými diferenciálními rovnicemi, musíme soustavy s rozprostřenými parametry popisovat parciálními diferenciálními rovnicemi. V kmitočtové oblasti pak budeme posuzovat harmonický ustálený stav, délku vlny na vedení, vstupní impedanci vedení, vlivy nedokonalého impedančního přizpůsobení tzv. impulsů) vedeních, odrazy na koncích vedení, zkreslení tvaru vlny vlivem ztrát, případně přeslechy mezi blízkými vodiči. úderem blesku nebo zkratem vedení. Jeho vzdálenost blízkého konce označíme souřadnicí Okamžité hodnoty napětí proudu jsou závislé nejen čase ale také souřadnici Budeme psát jako u(x,t) i(x,t). Další typický systém tohoto druhu představují vodivé spoje mezi integrovanými obvody na desce moderního počítače, pracujícího vysokým hodinovým kmitočtem. Hodnoty této kapacity. používají k přenosu signálu relativně veliké vzdálenosti, charakterizované tím, doba šíření signálu z jednoho konce vedení druhý srovnatelná dobou trvání signálu resp. Doba šíření elektrické energie těchto vedeních pak srovnatelná trváním periody přenášeného střídavého napětí současně podstatně delší než trvání přechodných dějů vyvolaných např. vzdálený konec vedení. Nejprve vyjádříme poměry elementárním úseku vedení délky dx.1 Úvod V této kapitole budeme zabývat tzv. nich kromě času jako nezávisle proměnná vystupují souřadnice prostoru. 6. Jako příklady můžeme uvést např. stojaté vlny. takových soustav již není možné identifikovat jednotlivé obvodové prvky jako rezistory, kondenzátory nebo cívky. Jde soustavy rozprostřenými parametry. V časové oblasti nám půjde otázky šíření vln (resp. dálková vedení pro přenos elektrické energie vzdálenost řádově stovek nebo tisíců kilometrů. délkou jeho periody nebo délkou časového intervalu, kdy signál podstatněji mění. Hodnoty blízkém konci, kde x=0, pak zkráceně označíme u1(t), i1(t) a na vzdáleném konci, kde x=l, jako u2(t), i2(t)