ELEKTROTECHNIKA II

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předložený studijní materiál slouží jako základní studijní materiál distanční formy studia předmětu Elektrotechnika 2, který navazuje na předmět Elektrotechnika 1 a spolu s ním vytváří nezbytně nutné teoretické základy společné pro všechny elektrotechnické obory, které jsou potřebné pro studium předmětů specializací v dalších ročnících studia.

Autor: Doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. Prof. Ing. Juraj Valsa, CSc.

Strana 133 z 186

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Trvání hran impulsů řádově desetinách nanosekund přibližně stejné jako doba šíření signálu jednoho okraje desky druhý. levé straně obrázku, kde obvykle budeme předpokládat existenci zdroje signálu, tzv. Jeho vzdálenost blízkého konce označíme souřadnicí Okamžité hodnoty napětí proudu jsou závislé nejen čase ale také souřadnici Budeme psát jako u(x,t) i(x,t).1 Úvod V této kapitole budeme zabývat tzv.Elektrotechnika 133 6. V kmitočtové oblasti pak budeme posuzovat harmonický ustálený stav, délku vlny na vedení, vstupní impedanci vedení, vlivy nedokonalého impedančního přizpůsobení tzv. V časové oblasti nám půjde otázky šíření vln (resp. takových soustav již není možné identifikovat jednotlivé obvodové prvky jako rezistory, kondenzátory nebo cívky. Nejprve vyjádříme poměry elementárním úseku vedení délky dx. Jiným příkladem může být napáječ spojující rádiový vysílač vysílací anténou. délkou jeho periody nebo délkou časového intervalu, kdy signál podstatněji mění. nich kromě času jako nezávisle proměnná vystupují souřadnice prostoru. rozdíl obvodů, které jsme dosud řešili které byly popsány obyčejnými diferenciálními rovnicemi, musíme soustavy s rozprostřenými parametry popisovat parciálními diferenciálními rovnicemi. Hodnoty blízkém konci, kde x=0, pak zkráceně označíme u1(t), i1(t) a na vzdáleném konci, kde x=l, jako u2(t), i2(t).2 Základní rovnice vedení Předpokládáme jednoduché vedení realizované jako jeden „živý“ vodič nad dokonale vodivou zemí. Schématicky situace vyjádřena obr. blízký konec, druhé straně tzv. dálková vedení pro přenos elektrické energie vzdálenost řádově stovek nebo tisíců kilometrů. Budeme formulovat rovnice pro napětí proud libovolném místě vedení. impulsů) vedeních, odrazy na koncích vedení, zkreslení tvaru vlny vlivem ztrát, případně přeslechy mezi blízkými vodiči. Jde soustavy rozprostřenými parametry. úderem blesku nebo zkratem vedení. Hodnoty této kapacity. S vedeními setkáváme technické praxi velmi často. Napáječ realizován jako soustava paralelních vodičů nebo jako koaxiální vedení, pro menší výkony jako koaxiální kabel. Děje vedeních budeme posuzovat jak časové, tak kmitočtové oblasti. Další typický systém tohoto druhu představují vodivé spoje mezi integrovanými obvody na desce moderního počítače, pracujícího vysokým hodinovým kmitočtem. Doba šíření elektrické energie těchto vedeních pak srovnatelná trváním periody přenášeného střídavého napětí současně podstatně delší než trvání přechodných dějů vyvolaných např. stojaté vlny. vzdálený konec vedení. Délka napáječe srovnatelná délkou vysílané elektromagnetické vlny, případně i mnohonásobně větší.2-1. Jako příklady můžeme uvést např. 6. používají k přenosu signálu relativně veliké vzdálenosti, charakterizované tím, doba šíření signálu z jednoho konce vedení druhý srovnatelná dobou trvání signálu resp.6. Uvážíme, každý element vodiče určitou kapacitu proti zemi vlastní indukčnost. přenosovými vedeními