Předložená učebnice Elektrotechnika II navazuje metodicky na učebnici Elektrotechnika I. Obsahuje základní pojmy ze střídavých proudů, řešení jednoduchých a složených obvodů se střídavým proudem a symbolickou metodu řešení obvodů. Jsou zde využity všechny metody a poučky, které byly uvedeny v předchozí učebnici. Dále je zde probrána problematika trojfázové soustavy a přechodných jevů v obvodech R C a RL. Při studiu Elektrotechniky II se předpokládá znalost všech elektrických a magnetických veličin, jejich vzájemných vztahů a metody řešení obvodů napájených stejnosměrným proudem.
Řešení obvodů
pomocí fázorů lze nahradit početním řešením, vyjádříme-li fázory kom
plexními čísly tak, absolutní hodnota komplexního čísla udává velikost
fázoru argument komplexního čísla udává úhel fázoru kladné osy
reálných čísel.
Stejně tak každé pootočení 90° (tc/2) smyslu záporném znázorněno
vynásobením imaginární jednotkou nebo dělením imaginární jednot
kou j.
Komplexní číslo vyjádřené vztahy
A /l(cos sin ±ja,
představuje Gaussově rovině vektor stálé velikosti dané poloze.
V elektrotechnice používáme také číslo komplexně sdružené značíme
ho hvězdičkou (obr.
82
.5). Platí
A* ,
A* -j“ .
V elektrotechnice jsme zavedli fázory (kap.
+jy
X
b
A *
Obr. 74.”
užitím znalostí vyšší matematiky) vyplývá, že
eja cos sin ,
kde 2,718 základ přirozených logaritmů. 1. 74).
Goniometrický tvar komplexního čísla lze převést tvar exponen
ciální
A yl(cos sin eja ,
kde
A . Komplexně sdružené číslo
Každé pootočení vektoru 90° (n/2) kladném smyslu symbolicky
znázorněno vynásobením komplexního vektoru imaginární jednotkou j
