Předložená učebnice Elektrotechnika II navazuje metodicky na učebnici Elektrotechnika I. Obsahuje základní pojmy ze střídavých proudů, řešení jednoduchých a složených obvodů se střídavým proudem a symbolickou metodu řešení obvodů. Jsou zde využity všechny metody a poučky, které byly uvedeny v předchozí učebnici. Dále je zde probrána problematika trojfázové soustavy a přechodných jevů v obvodech R C a RL. Při studiu Elektrotechniky II se předpokládá znalost všech elektrických a magnetických veličin, jejich vzájemných vztahů a metody řešení obvodů napájených stejnosměrným proudem.
Víme, při
praktickém počítání aproximujeme (vyjadřujeme přibližně) iracionální
čísla čísly racionálními (zpravidla obyčejnými desetinnými čísly).
Symbol vektoru, jehož koncový bod znázorňuje Gaussově rovině
komplexní číslo jb, tedy tvar (obr.
.racionálních čísel, čímž jsme dospěli oboru čísel reálných. Součin při reálném buď číslo
kladné 0), nebo roven nule (když 0).
Komplexní číslo rovno nule, když obě části jsou
rovny nule.
Reálná čísla ztotožňujeme těmi komplexními čísly, jejichž imaginární
část rovná nule.
rovnici
9x2 nebo .
Ryze imaginární číslo [0; nazývá imaginární jednotka elektro
technice označuje symbolem matematice pak symbolem i. Reálná čísla zobrazu
jeme jako body číselné ose.
Mezi budou patřit čísla reálná, která mají také obrazy naší rovině.
komplexní číslo, které značíme Obrazem komplexního čísla
A [a; pravoúhlé soustavě souřadnic bod A.
Čísla komplexní
Za předpokladu, osa čísel osou pravoúhlé soustavy souřadnic Oxy,
je každému bodu A'{a, osy přiřazeno reálné číslo Libovolnému
bodu roviny A(a, b), který neleží ose můžeme přiřadit nějaké číslo
a tím dospějeme číslům nového druhu, která nazýváme čísla komplexní. 73)
A .
Rovnice důležitá, neboť neexistuje reálné číslo, které by
splňovalo rovnost —1.
Komplexní čísla, jejichž reálná část rovná nule, nazývají ryze
imaginární čísla. ma
tematiky známo, pomocí reálných čísel nedovedeme řešit např.
Číslo nula počítáme mezi reálná ryze imaginární čísla.
Dvojice uspořádaných reálných čísel {a, b), která rovině pravo
úhlých souřadnic 0(x, zobrazena bodem A(a, b), určuje jediné tzv.
Každý vektor znázorněný Gaussově rovině obecně reálnou část
a směru reálné osy imaginární složku směru imaginární osy. Osa reálná osa, osa
y osa imaginární.
Pro nová čísla, která zavedeme, musíme definovat početní zákony, ovšem
tak, aby platily pro čísla reálná.)
Imaginární jednotku definujeme tak, —1
