Elektrotechnika I I

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Předložená učebnice Elektrotechnika II navazuje metodicky na učebnici Elektrotechnika I. Obsahuje základní pojmy ze střídavých proudů, řešení jednoduchých a složených obvodů se střídavým proudem a symbolickou metodu řešení obvodů. Jsou zde využity všechny metody a poučky, které byly uvedeny v předchozí učebnici. Dále je zde probrána problematika trojfázové soustavy a přechodných jevů v obvodech R C a RL. Při studiu Elektrotechniky II se předpokládá znalost všech elektrických a magnetických veličin, jejich vzájemných vztahů a metody řešení obvodů napájených stejnosměrným proudem.

Vydal: INFORMATORIUM, spol. s r. o. Autor: Antonín Blaho

Strana 22 z 156

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dáno: »1 t^lmax sin (ft)t (¡Oj) U2max SÍn ((Ot (p2) . 13). 14). Okamžitá hodnota jejich součtu je u f7lmax sin (cot cpi) Í72max sin (cot (p2) ■ Upravíme u Ulmax cos cpi sin lmax sin (pt cos cot + + í/2max cos cp2sin cot+ U2max sin (p2cos t. Fázory můžeme také rozkládat složky daných směrů většinou os x (obr. Jejich okamžité hodnoty jsou se stejnou frekvencí, ale různými hodnotami amplitud lmm, í/2max růz­ ným fázovým posunem cp{ q>2. Při sestrojování fázorového diagramu musíme proto vycházet sché­ matu daného obvodu, němž vyznačíme zvolené kladné smysly proudů a napětí stejně jako při všech výpočtech elektrických obvodů (obr. Velikosti fázorů zobrazujeme efektivních hodnotách. Analytický způsob sčítání nebo odečítání dvou harmonických veličin se stejnou frekvencí U střídavých veličin můžeme sčítat nebo odečítat jen okamžité hodnoty. (Symbolický počet uveden kap. 23 . Sečtěmě dvě střídavé veličiny stejné frekvence sinusového průběhu s obecným fázovým posunem. Při výpočtu složek fázoru používáme: a) Pythagorovu větu / ^Jll , Ix I2y ; b) goniometrické funkce h Iy COS Sin . 4).napětí). Po vytknutí sin (ot cos cot dostaneme u sin cof(č7lmax cos (¡p, ř72max cos (p2) + + cos cof(t/lmax sin <pj t/2max sin <p2) , u [/max cos sin cot Umax sin cos cot, « t^max sin ((Oř (p)