Elektrotechnika 1

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Předkládaná skripta slouží jako základní studijní materiál v prezenční i kombinované formě studia předmětu Elektrotechnika 1.

Autor: doc. Ing. Jiří Sedláček, CSc. doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.

Strana 82 z 161

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Metoda však nevýhody neřeší totiž přímo obvody některými obvodovými prvky, jmenovitě: a) ideálními zdroji napětí (nezávislými řízenými), b) operačními zesilovači, c) magneticky vázanými cívkami.4502.23: Řešte můstkové zapojení podle Obr.37 užitím metody uzlových napětí. Umožňuje řešit obvody zdroji proudu řízenými napětím, které jsou obsaženy ve většině náhradních schémat bipolárních unipolárních tranzistorů. Uvedené nevýhody odstraňuje modifikovaná (upravená) metoda uzlových napětí. Hodnoty prvků obvodu jsou: 2V, 20Ω, 40Ω, 10Ω 25Ω. 3.0 3 2 1 321 G . tomto případě však není vodivostní (admitanční) matice symetrická podle hlavní diagonály.22: Vypočítáme vstupní odpor přenos napětí tranzistorového zesilovacího stupně, jehož schéma je Obr.098. Metoda vhodná pro ruční počítačové řešení jednoduchých velmi složitých obvodů.Elektrotechnika 81 Příklad 3. 3. souladu tím, bylo uvedeno, přidělíme bázi pořadové číslo kolektoru pořadové číslo Pak bude vodivostní matice rovna (hodnoty jsou v milisiemensech) ⎥ ⎥ ⎥ ⎦ ⎤ ⎢ ⎢ ⎢ ⎣ ⎡ − − −− = 2.450 4052. Vstup obvodu mezi bází tranzistoru referenčním uzlem, výstup mezi kolektorem referenčním uzlem.39 2:1 −= − − −=∆ .23 2.022. .199 2.452.39 2.35. Vstupní odpor činitel přenosu napětí jsou pak rovny Ω= ∆ ∆ = kRvst 72,41:1 a 4707,8 1:1 2:1 −= ∆ ∆ =uK . 2.002. Numerické hodnoty parametrů jsou RBE=5 kΩ, Re=200 Ω, RC=2 kΩ, Rf=50 kΩ, gm=40 mS.0 1:1 = − =∆ 096. Závěry metodě uzlových napětí: 1.40 4052. 3.4==∆ 504.40 4098. Příklad 3. V principu možné řešit výše uvedené případy, však zpravidla nutné psát rovnice podle Kirchhoffova zákona pro každý uzel jednotlivě provádět příslušné úpravy pro získání výsledné maticové soustavy rovnic. Numerické hodnoty determinantu příslušných algebraických doplňků jsou 972. Než přistoupíme popisu této metody, vysvětlíme na příkladu, jak lze při „ručním“ řešení obejít problém a), tedy obsahuje-li obvod větev s ideálním napěťovým zdrojem