0
1:1 =
−
=∆ 096.4==∆ 504.40
4098. Metoda však nevýhody neřeší totiž přímo obvody některými obvodovými prvky,
jmenovitě:
a) ideálními zdroji napětí (nezávislými řízenými),
b) operačními zesilovači,
c) magneticky vázanými cívkami. 3. Hodnoty prvků
obvodu jsou: 2V, 20Ω, 40Ω, 10Ω 25Ω.35.Elektrotechnika 81
Příklad 3.199
2.
Vstupní odpor činitel přenosu napětí jsou pak rovny
Ω=
∆
∆
= kRvst 72,41:1
a 4707,8
1:1
2:1
−=
∆
∆
=uK .0
3
2
1
321
G
.39
2. Umožňuje řešit obvody zdroji proudu řízenými napětím, které jsou obsaženy ve
většině náhradních schémat bipolárních unipolárních tranzistorů.22:
Vypočítáme vstupní odpor přenos napětí tranzistorového zesilovacího stupně, jehož schéma
je Obr.39
2:1 −=
−
−
−=∆ .450
4052.
Příklad 3. souladu tím, bylo uvedeno, přidělíme bázi pořadové
číslo kolektoru pořadové číslo Pak bude vodivostní matice rovna (hodnoty jsou
v milisiemensech)
⎥
⎥
⎥
⎦
⎤
⎢
⎢
⎢
⎣
⎡
−
−
−−
=
2.452.
V principu možné řešit výše uvedené případy, však zpravidla nutné psát rovnice
podle Kirchhoffova zákona pro každý uzel jednotlivě provádět příslušné úpravy pro
získání výsledné maticové soustavy rovnic.
3.
Závěry metodě uzlových napětí:
1.4502.23
2. tomto případě však
není vodivostní (admitanční) matice symetrická podle hlavní diagonály. Uvedené nevýhody odstraňuje modifikovaná
(upravená) metoda uzlových napětí.
Numerické hodnoty determinantu příslušných algebraických doplňků jsou
972.23:
Řešte můstkové zapojení podle Obr.40
4052.37 užitím metody uzlových napětí.022.098. Než přistoupíme popisu této metody, vysvětlíme na
příkladu, jak lze při „ručním“ řešení obejít problém a), tedy obsahuje-li obvod větev
s ideálním napěťovým zdrojem.
.002. Vstup obvodu mezi bází tranzistoru referenčním uzlem, výstup mezi
kolektorem referenčním uzlem. Numerické hodnoty parametrů jsou RBE=5 kΩ, Re=200 Ω,
RC=2 kΩ, Rf=50 kΩ, gm=40 mS. Metoda vhodná pro ruční počítačové řešení jednoduchých velmi složitých obvodů. 3.
2
