Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3. činitelem
přenosu napětí, tj.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. obvykle charakterizováno tzv. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.
. řádku sloupce. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou.
Ze vztahu 3. „mrtvou“) svorku společnou.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje.62 jako poměr tj.61 3. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= . „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky
