1:1
2:1
∆
∆
=uK 3. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu.61 3.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí.62 jako poměr tj. řádku sloupce.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3.
Ze vztahu 3. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí.
. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= . Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3. „mrtvou“) svorku společnou.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel. činitelem
přenosu napětí, tj.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje. obvykle charakterizováno tzv. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např
