řádku sloupce. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje. „mrtvou“) svorku společnou. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí.
Ze vztahu 3.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. činitelem
přenosu napětí, tj.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např.61 3.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= .63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3.62 jako poměr tj. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran. obvykle charakterizováno tzv.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3.
