Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3. činitelem
přenosu napětí, tj. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky.
Ze vztahu 3.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. řádku sloupce. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.
. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. „mrtvou“) svorku společnou. obvykle charakterizováno tzv.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3.62 jako poměr tj.61 3.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= .Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí
