Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí. řádku sloupce. „mrtvou“) svorku společnou. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např.61 3. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= .62 jako poměr tj. obvykle charakterizováno tzv.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí. činitelem
přenosu napětí, tj. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3.
. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou.
Ze vztahu 3.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3
