64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= .
. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel.61 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. řádku sloupce. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. obvykle charakterizováno tzv. „mrtvou“) svorku společnou.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1.62 jako poměr tj. činitelem
přenosu napětí, tj. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje.
Ze vztahu 3. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky
