Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky.
. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran.
Ze vztahu 3. činitelem
přenosu napětí, tj.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= . Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3. poměrem výstupního napětí napětí vstupu.62 jako poměr tj.61 3.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. řádku sloupce. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel. obvykle charakterizováno tzv.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3. „mrtvou“) svorku společnou.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3
