Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky. „mrtvou“) svorku společnou. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= .
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1.
Ze vztahu 3. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3.61 3. činitelem
přenosu napětí, tj. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj.62 jako poměr tj.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3. obvykle charakterizováno tzv.
. řádku sloupce.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel
