Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje.
Ze vztahu 3.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí. „mrtvou“) svorku společnou.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3.
. obvykle charakterizováno tzv. řádku sloupce.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj.62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky. činitelem
přenosu napětí, tj.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj.62 jako poměr tj. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např. poměrem výstupního napětí napětí vstupu. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3.61 3.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= . Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí
