61 3.
. „Živou“ výstupní svorku označíme pořadovým číslem Pro jednoduchost
budeme předpokládat, vstup výstup mají jednu (tj. Ten se
objeví jako jediný nenulový prvek prvním řádku vektoru pravých stran.61 )
výstupní napětí pak
1
2:1
2 IU
∆
∆
= 3. Řešením obvodu
vypočítáme vstupní napětí
1
1:1
1 IU
∆
∆
= 3. činitelem
přenosu napětí, tj. poměrem výstupního napětí napětí vstupu.63 )
Činitel přenosu napětí určíme vztahů 3.Elektrotechnika 1
Výpočet vstupního odporu obvodu činitele přenosu
Často potřebujeme vypočítat vstupní odpor obvodu, tj. řádku sloupce.
Uvažujeme, jsme uzlu přivedli proud nezávislého proudového zdroje. Při
výpočtu předpokládáme, obvodu žádné další nezávislé zdroje nejsou.
Ze vztahu 3. mezi uzly, kterým připojen zdroj vstupního signálu.
K výpočtu obou veličin použijeme metodu uzlových napětí. Uzly obvodu výhodné
očíslovat tak, „živé“ vstupní svorce přidělíme pořadové číslo „mrtvou“ svorku zvolíme
za referenční uzel. Pokud bychom tedy jinak stejných předpokladů
napájeli zdrojem proudu i–tý uzel, vstupní odpor vzhledem tomuto uzlu uzlu referenčnímu
by byl roven ∆∆= iivstR činitel přenosu napětí mezi i–tým j–tým uzlem iijiuK ∆∆= .62 )
V těchto výrazech znamená:
∆ determinant vodivostní matice ,
1:1∆ determinant matice, která původní matice vznikne vynechání řádku a
1.
Obecněji, pro algebraický doplněk ji:∆ jeho znaménko rovno ji+
− )1( kde řádek j
sloupec, které dané matice vypouštějí. obvykle charakterizováno tzv.64 )
Poznámka:
Determinanty 1:1∆ 2:1∆ (včetně příslušných znamének) nazývají jako algebraické doplňky. sloupce,
2:1∆ záporně vzatý determinant matice, která původní matice vznikne vynechání
1. odpor, který bychom naměřili
mezi dvěma jeho uzly, např.
1:1
2:1
∆
∆
=uK 3. Dále nás často zajímá, jak obvod zpracovává vstupní
signál jak jej přenáší výstupní svorky. „mrtvou“) svorku společnou.62 jako poměr tj.61 pak vstupní odpor určíme jako poměr tedy
∆
∆
= 1:1
vstR 3. Obvod však může
obsahovat závislé zdroje napětí proudu
