Zvolené orientace se
však tohoto okamžiku musíme při formulaci rovnic důsledně držet.2 šipkou mířící uzlu uzlu znamená, uzel kladný vzhledem uzlu B. Žádným uzlem přitom neprochází dvakrát.R.2: Způsob vyznačení napětí proudu
Orientační šipky zakreslujeme schématu samém počátku analýzy, kdy často ještě
nemáme představu skutečných polaritách napětí proudů obvodu. 2. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ku 2. napěťový) říká, algebraický součet
napětí podél uzavřené smyčky roven nule.
( 2. Při
formulaci rovnic dodržujeme pravidlo, proudy, které uzlu vytékají, bereme kladným
znaménkem, proudy vtékající záporným znaménkem. Jako uzavřenou
smyčku této souvislosti chápeme cestu začínající některém uzlu, pokračující dalšími uzly
a končící uzlu, kterém začala. 2.
Je-li však výsledná hodnota uAB záporná, potenciál uzlu nižší než potenciál uzlu B. Teprve potom, když
řešením rovnic získáme numerické hodnoty obvodových veličin včetně znamének, můžeme
definitivně určit, jak polaritami skutečně je.
Všechny metody analýzy vycházejí dvou základních vztahů, vyjadřujících tzv. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ki .3: vysvětlení Kirchhoffova zákona
Druhý Kirchhoffův zákon (zkratka KZ, tzv. Kirchhoffem):
První Kirchhoffův zákon (zkratka tzv. Vychází skutečnosti, uzlu nemohou elektrické
náboje ani ztrácet ani generovat, tedy důsledkem platnosti zákona zachování náboje. Prakticky
postupujeme tak, nejdříve smyčce vyznačíme kladný smysl oběhu.
Podobně kladný výsledek pro proud indikuje, proud skutečně teče směrem, kterým
ukazuje šipka, záporný výsledek znamená, proud skutečnosti teče směrem opačným. Pak napětí, jejichž
čítací šipky souhlasí zvoleným kladným smyslem, bereme jako kladná, když nesouhlasí,
tak jako záporná. pro situaci znázorněnou Obr.2 )
a) b)
.3a platí: 0=−+ cba iii Obr.
Kirchhoffovy zákony (formulované 1845 německým badatelem G.Elektrotechnika 27
Obr. Kladná hodnota napětí uAB označeného na
Obr. své podstatě tento zákon zákonem o
zachování energie elektrickém obvodu, což zřejmé definice napětí.
Obr. 2.3b pak:
0321 =−−− iii Zde samozřejmě předpokládáme, výsledné proudy i1, budou mít
různá znaménka (znaménko jednoho nich bude lišit znaménka zbývajících dvou). proudový) říká, algebraický součet
proudů uzlu roven nule.1 )
Tak např. 2. 2
