Zvolené orientace se
však tohoto okamžiku musíme při formulaci rovnic důsledně držet. Vychází skutečnosti, uzlu nemohou elektrické
náboje ani ztrácet ani generovat, tedy důsledkem platnosti zákona zachování náboje.Elektrotechnika 27
Obr. 2. 2. 2. napěťový) říká, algebraický součet
napětí podél uzavřené smyčky roven nule.
Obr.
Kirchhoffovy zákony (formulované 1845 německým badatelem G. Teprve potom, když
řešením rovnic získáme numerické hodnoty obvodových veličin včetně znamének, můžeme
definitivně určit, jak polaritami skutečně je. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ki .
Je-li však výsledná hodnota uAB záporná, potenciál uzlu nižší než potenciál uzlu B.
( 2.1 )
Tak např. 2.2: Způsob vyznačení napětí proudu
Orientační šipky zakreslujeme schématu samém počátku analýzy, kdy často ještě
nemáme představu skutečných polaritách napětí proudů obvodu.2 )
a) b)
. své podstatě tento zákon zákonem o
zachování energie elektrickém obvodu, což zřejmé definice napětí. Jako uzavřenou
smyčku této souvislosti chápeme cestu začínající některém uzlu, pokračující dalšími uzly
a končící uzlu, kterém začala. proudový) říká, algebraický součet
proudů uzlu roven nule.R. Kladná hodnota napětí uAB označeného na
Obr. 2. Kirchhoffem):
První Kirchhoffův zákon (zkratka tzv.
Podobně kladný výsledek pro proud indikuje, proud skutečně teče směrem, kterým
ukazuje šipka, záporný výsledek znamená, proud skutečnosti teče směrem opačným. Prakticky
postupujeme tak, nejdříve smyčce vyznačíme kladný smysl oběhu. Pak napětí, jejichž
čítací šipky souhlasí zvoleným kladným smyslem, bereme jako kladná, když nesouhlasí,
tak jako záporná.
Všechny metody analýzy vycházejí dvou základních vztahů, vyjadřujících tzv.3: vysvětlení Kirchhoffova zákona
Druhý Kirchhoffův zákon (zkratka KZ, tzv.3b pak:
0321 =−−− iii Zde samozřejmě předpokládáme, výsledné proudy i1, budou mít
různá znaménka (znaménko jednoho nich bude lišit znaménka zbývajících dvou). pro situaci znázorněnou Obr.2 šipkou mířící uzlu uzlu znamená, uzel kladný vzhledem uzlu B. Při
formulaci rovnic dodržujeme pravidlo, proudy, které uzlu vytékají, bereme kladným
znaménkem, proudy vtékající záporným znaménkem.3a platí: 0=−+ cba iii Obr. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ku 2. Žádným uzlem přitom neprochází dvakrát