Elektrotechnika 27
Obr. 2.3a platí: 0=−+ cba iii Obr. proudový) říká, algebraický součet
proudů uzlu roven nule. pro situaci znázorněnou Obr.
Obr.2 )
a) b)
. Při
formulaci rovnic dodržujeme pravidlo, proudy, které uzlu vytékají, bereme kladným
znaménkem, proudy vtékající záporným znaménkem. Žádným uzlem přitom neprochází dvakrát.2 šipkou mířící uzlu uzlu znamená, uzel kladný vzhledem uzlu B. 2.2: Způsob vyznačení napětí proudu
Orientační šipky zakreslujeme schématu samém počátku analýzy, kdy často ještě
nemáme představu skutečných polaritách napětí proudů obvodu. Jako uzavřenou
smyčku této souvislosti chápeme cestu začínající některém uzlu, pokračující dalšími uzly
a končící uzlu, kterém začala. Vychází skutečnosti, uzlu nemohou elektrické
náboje ani ztrácet ani generovat, tedy důsledkem platnosti zákona zachování náboje. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ki . Prakticky
postupujeme tak, nejdříve smyčce vyznačíme kladný smysl oběhu.3: vysvětlení Kirchhoffova zákona
Druhý Kirchhoffův zákon (zkratka KZ, tzv. 2.
( 2. Kladná hodnota napětí uAB označeného na
Obr. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ku 2. své podstatě tento zákon zákonem o
zachování energie elektrickém obvodu, což zřejmé definice napětí. Kirchhoffem):
První Kirchhoffův zákon (zkratka tzv.3b pak:
0321 =−−− iii Zde samozřejmě předpokládáme, výsledné proudy i1, budou mít
různá znaménka (znaménko jednoho nich bude lišit znaménka zbývajících dvou).
Všechny metody analýzy vycházejí dvou základních vztahů, vyjadřujících tzv. Teprve potom, když
řešením rovnic získáme numerické hodnoty obvodových veličin včetně znamének, můžeme
definitivně určit, jak polaritami skutečně je.
Kirchhoffovy zákony (formulované 1845 německým badatelem G. napěťový) říká, algebraický součet
napětí podél uzavřené smyčky roven nule. Zvolené orientace se
však tohoto okamžiku musíme při formulaci rovnic důsledně držet. 2. Pak napětí, jejichž
čítací šipky souhlasí zvoleným kladným smyslem, bereme jako kladná, když nesouhlasí,
tak jako záporná.
Podobně kladný výsledek pro proud indikuje, proud skutečně teče směrem, kterým
ukazuje šipka, záporný výsledek znamená, proud skutečnosti teče směrem opačným.1 )
Tak např.
Je-li však výsledná hodnota uAB záporná, potenciál uzlu nižší než potenciál uzlu B. 2.R
