( 2. Zvolené orientace se
však tohoto okamžiku musíme při formulaci rovnic důsledně držet. 2.3b pak:
0321 =−−− iii Zde samozřejmě předpokládáme, výsledné proudy i1, budou mít
různá znaménka (znaménko jednoho nich bude lišit znaménka zbývajících dvou). Žádným uzlem přitom neprochází dvakrát. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ku 2. 2. Pak napětí, jejichž
čítací šipky souhlasí zvoleným kladným smyslem, bereme jako kladná, když nesouhlasí,
tak jako záporná.Elektrotechnika 27
Obr. Kirchhoffem):
První Kirchhoffův zákon (zkratka tzv.1 )
Tak např. napěťový) říká, algebraický součet
napětí podél uzavřené smyčky roven nule.
Je-li však výsledná hodnota uAB záporná, potenciál uzlu nižší než potenciál uzlu B.2 šipkou mířící uzlu uzlu znamená, uzel kladný vzhledem uzlu B. pro situaci znázorněnou Obr. Teprve potom, když
řešením rovnic získáme numerické hodnoty obvodových veličin včetně znamének, můžeme
definitivně určit, jak polaritami skutečně je. Jako uzavřenou
smyčku této souvislosti chápeme cestu začínající některém uzlu, pokračující dalšími uzly
a končící uzlu, kterém začala. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ki .
Obr.3a platí: 0=−+ cba iii Obr. své podstatě tento zákon zákonem o
zachování energie elektrickém obvodu, což zřejmé definice napětí.2: Způsob vyznačení napětí proudu
Orientační šipky zakreslujeme schématu samém počátku analýzy, kdy často ještě
nemáme představu skutečných polaritách napětí proudů obvodu. Prakticky
postupujeme tak, nejdříve smyčce vyznačíme kladný smysl oběhu.R.
Podobně kladný výsledek pro proud indikuje, proud skutečně teče směrem, kterým
ukazuje šipka, záporný výsledek znamená, proud skutečnosti teče směrem opačným.3: vysvětlení Kirchhoffova zákona
Druhý Kirchhoffův zákon (zkratka KZ, tzv. Vychází skutečnosti, uzlu nemohou elektrické
náboje ani ztrácet ani generovat, tedy důsledkem platnosti zákona zachování náboje. proudový) říká, algebraický součet
proudů uzlu roven nule. 2.2 )
a) b)
. Při
formulaci rovnic dodržujeme pravidlo, proudy, které uzlu vytékají, bereme kladným
znaménkem, proudy vtékající záporným znaménkem.
Kirchhoffovy zákony (formulované 1845 německým badatelem G.
Všechny metody analýzy vycházejí dvou základních vztahů, vyjadřujících tzv. 2. Kladná hodnota napětí uAB označeného na
Obr. 2
