Teprve potom, když
řešením rovnic získáme numerické hodnoty obvodových veličin včetně znamének, můžeme
definitivně určit, jak polaritami skutečně je. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ku 2.
Kirchhoffovy zákony (formulované 1845 německým badatelem G. Pak napětí, jejichž
čítací šipky souhlasí zvoleným kladným smyslem, bereme jako kladná, když nesouhlasí,
tak jako záporná. 2.2 šipkou mířící uzlu uzlu znamená, uzel kladný vzhledem uzlu B. Kirchhoffem):
První Kirchhoffův zákon (zkratka tzv. Prakticky
postupujeme tak, nejdříve smyčce vyznačíme kladný smysl oběhu. Při
formulaci rovnic dodržujeme pravidlo, proudy, které uzlu vytékají, bereme kladným
znaménkem, proudy vtékající záporným znaménkem.3a platí: 0=−+ cba iii Obr.2 )
a) b)
. Obecně můžeme psát
∑ =±
k
ki . 2.1 )
Tak např. Kladná hodnota napětí uAB označeného na
Obr. Jako uzavřenou
smyčku této souvislosti chápeme cestu začínající některém uzlu, pokračující dalšími uzly
a končící uzlu, kterém začala. své podstatě tento zákon zákonem o
zachování energie elektrickém obvodu, což zřejmé definice napětí. 2.
( 2.
Všechny metody analýzy vycházejí dvou základních vztahů, vyjadřujících tzv. napěťový) říká, algebraický součet
napětí podél uzavřené smyčky roven nule.R.2: Způsob vyznačení napětí proudu
Orientační šipky zakreslujeme schématu samém počátku analýzy, kdy často ještě
nemáme představu skutečných polaritách napětí proudů obvodu. 2.
Podobně kladný výsledek pro proud indikuje, proud skutečně teče směrem, kterým
ukazuje šipka, záporný výsledek znamená, proud skutečnosti teče směrem opačným.3b pak:
0321 =−−− iii Zde samozřejmě předpokládáme, výsledné proudy i1, budou mít
různá znaménka (znaménko jednoho nich bude lišit znaménka zbývajících dvou).3: vysvětlení Kirchhoffova zákona
Druhý Kirchhoffův zákon (zkratka KZ, tzv.
Obr. 2. Žádným uzlem přitom neprochází dvakrát. pro situaci znázorněnou Obr. Zvolené orientace se
však tohoto okamžiku musíme při formulaci rovnic důsledně držet.Elektrotechnika 27
Obr.
Je-li však výsledná hodnota uAB záporná, potenciál uzlu nižší než potenciál uzlu B. proudový) říká, algebraický součet
proudů uzlu roven nule. Vychází skutečnosti, uzlu nemohou elektrické
náboje ani ztrácet ani generovat, tedy důsledkem platnosti zákona zachování náboje
