1 Cíle kapitoly
Kapitola klade cíl vysvětlit základní pojmy topologie elektrických obvodů a
základní zákony elektrických obvodů Kirchhoffovy zákony způsoby jejich aplikace. přenos přeměna elektrické energie nebo zpracování
elektrického signálu. Konečně se
zabývá popisem aktivních obvodových prvků nezávislých řízených zdrojů elektrické
energie, včetně poznámky ideálním operačním zesilovači.
Obr.2 Základní pojmy zákony
Pod pojmem elektrický obvod rozumíme takové uspořádání obvodových prvků, jehož
účelem určitá funkce, např. principu postup jednoznačný, když různé metody analýzy
mohou vést cíli rozdílnými různě složitými cestami.
Syntézou rozumíme návrh konfigurace obvodu výpočet parametrů jeho prvků tak, aby
co nejlépe plnil předem stanovenou funkci. Konkrétní
složení větví není tohoto schématu patrno. topologickém schématu jsou
znázorněny jednotlivé uzly jako body, nichž stýkají větve znázorněné čarami.2.1. Šipka ukazuje nejen to, mezi kterou dvojicí uzlů napětí měříme, ale
i orientaci, tj. odkud kam napětí určováno. Úkolem konečné fáze syntézy bývá optimalizace
výsledného řešení např.
. 2. hlediska přesnosti splnění výchozích požadavků, hlediska
výrobních nákladů, náročnosti údržbu apod. Dále
popisuje pasivní obvodové prvky rezistor, kapacitor, induktor vázané induktory, včetně
příkladů charakteristik vysvětlení rozdílů mezi prvky lineárními nelineárními.2.
2.
Při analýze vycházíme elektrického schématu obvodu. Jeho příklad Obr.1: Topologické schéma obvodu
V elektrickém schématu vyznačujeme elektrická napětí mezi uzly pomocí čítacích
šipek, jak uvádí Obr. Obecně může syntéza vést celé řadě různých
způsobů realizace výsledného obvodu. 2.Elektrotechnika 1
2 Základy elektrických obvodů
2. topologické schéma. souvislosti tím rozlišujeme analýzu syntézu elektrického obvodu. Analýza často důležitou podmínkou pro dokonalé pochopení
podstaty dějů obvodu. Cílem analýzy
je pak výpočet tabelární nebo častěji grafické vyjádření důležitých průběhů následné
posouzení funkce obvodu. 2.
Analýzou rozumíme postup, při kterém zkoumáme obvodové veličiny (napětí, proudy)
v obvodu, jehož struktura hodnoty parametrů jednotlivých prvků jsou dány. Jednotlivé obvodové prvky
jsou vzájemně propojeny prostřednictvím svých svorek. Pro označení proudů větvemi používáme
proudové šipky, které tvarově šipek pro napětí liší, jak rovněž patrno Obr. Místo, kde jsou spojeny svorky
minimálně dvou prvků, nazývá uzel. Dobrou představu konfiguraci obvodu
dává tzv. Část obvodu mezi dvěma uzly větev. Počet uzlů a
větví obvodu určuje složitost obvodu důsledku toho počet nezávislých rovnic, které
potřebujeme úplnému popisu procesů obvodu. 2
