Udány byly podmínky jejich ekvivalence:
iii RUI přičemž čítací šipky vnitřního napětí proudu mají opačné orientace. Byla ukázána možnost použití „razítek“ prvků pro sestavení výsledné matice soustavy,
včetně razítek ideálních řízených zdrojů operačního zesilovače.2 byly vysvětleny základní problémy analýzy elektrických obvodů a
byla provedena její klasifikace podle různých hledisek.4 byla diskutována problematika přenosu maximálního výkonu ze
zdroje spotřebiče (odporové zátěže). Byl vysvětlen způsob sestavení maticové rovnice
přímo schématu obvodu. Kirchhoffova zákona na
soustavu nezávislých smyček. odpor zátěže musí rovnat vnitřnímu odporu zdroje, stanovena účinnost při
výkonovém přizpůsobení %50=η . Poté
byla probrána metoda smyčkových proudů, založená aplikaci II.5 byly diskutovány metody analýzy pro speciální případy, které jsou
použitelné zpravidla pro jednozdrojové elektrické obvody spíše pro „ruční“ řešení.
Následoval výklad metody uzlových napětí, založené aplikaci Kirchhoffova zákona na
soustavu nezávislých uzlů.108 Elektrotechnika 1
3. Metoda odstraňuje některé nevýhody
samotné metody uzlových napětí, jako nemožnost zahrnout větve ideálními zdroji napětí
aj.
V podkapitole 3.3 byly podrobně rozebrány lineární modely zdrojů elektrické energie –
model napěťový model proudový jejich zatěžovací charakteristiky. Bylo zdůrazněno, probírané metody
analýzy jsou použitelné pro případ buzení zdrojů obecného časového průběhu, budeme-li
je aplikovat lineární nesetrvačné elektrické obvody. Byla
probrána metoda postupného zjednodušování obvodu, včetně odvození užitečných vzorců
pro napěťový proudový dělič: 2122 RRURU 2122 GGIGI Dále byla probrána
metoda úměrných veličin, použitelná výhradně pro obvody lineární. Bylo zdůrazněno, metoda
je obzvláště vhodná pro počítačové řešení elektrických obvodů. Kirchhoffova zákona. Nejprve byla vysvětlena metoda přímé aplikace Kirchhoffových
zákonů, metoda nejobecnější, avšak vedoucí soustavy rovnic příliš vysokého řádu.
V podkapitole 3. Byl vysvětlen způsob sestavení maticové
rovnice přímo schématu obvodu, bylo poukázáno možnost použití „razítek“ prvků pro
automatizaci sestavení vodivostní matice. Byly definovány
vnitřní parametry zdrojů: vnitřní napětí vnitřní odpor (napěťový model), vnitřní
proud vnitřní vodivost (proudový model).
V podkapitole 3. Byla učiněna poznámka použití metody uzlových
napětí při výpočtu vstupního odporu činitele přenosu elektrického obvodu. Byly
diskutovány metody analýzy stejnosměrných lineárních obvodů rovněž důležité principy a
teorémy, které při analýze elektrických obvodů používají. Konečně byla diskutována
metoda transfigurace obvodu, použitelná při analýze obvodů strukturami „hvězda“ nebo
„trojúhelník“, vysvětleno bylo mnemotechnické pravidlo pro přepočet těchto struktur.6 byly probírány univerzální metody analýzy, jejichž řešení vede na
soustavy lineárních rovnic. Bylo podotknuto, že
metodu lze výhodně použít pro řešení obvodů řízenými zdroji.8 Shrnutí
Kapitola byla věnována výkladu základních metod analýzy elektrických obvodů.
.
V podkapitole 3. Počet nezávislých smyček dán rovnicí +−= kde
v značí počet větví počet uzlů obvodu. Počet nezávislých uzlů roven kde značí počet všech
uzlů obvodu (jeden uzel volen jako referenční). Připomenuta byla také metoda řešení soustav lineárních rovnic
Cramerovým pravidlem (metodou determinantů) řešení soustavy pomocí inverzní matice.
V podkapitole 3. Konečně byla
diskutována modifikovaná metoda uzlových napětí, která kombinuje klasickou metodu
uzlových napětí aplikaci II. Byla odvozena podmínka výkonového přizpůsobení
izopt tj
