Elektrotechnická příručka 1988/89

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

ZPRACOVAL KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM DUŠANA SLÁDKA A Ing. MICHALA KŘÍŽE. Elektrotechnická příručka 1988/89 obsahuje adresy elektrotechnických institucí v ČSSR, informace o nových normách a předpisech, knihách, stykačích a relé nn a spojovacím, materiálu pro rozvod nn. Zabývá se roz­vody v elektroinstalačních kanálech z plastů, problematikou elektrických zařízení na hořlavých podkladech a v hořlavých hmotách a typizací elektrických rozvodů a zařízení ve výstavbě. Popisuje elektroosmotickévysušovaní zdivá, optické sdělovací systémy a jejich využití a uvádí několik rad a zlepšovacích návrhů pro praxi. Příručka je určena projektantům, technikům, mistrům, elektromonté­rům a všem dalším zájemcům o aktuální informace z oblasti elektro­ techniky. Pod vedením Dušana Sládka a Ing. Michala Kříže zpracoval kolektiv ...

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Státní technické nakladatelství ALFA

Strana 254 z 264

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Požadavky kladené technické provozní vlastnosti optických sdělovacích systémů pro leteckou techniku nejsou většinou neúměrně náročné, protože jak úseku palubních komunikací, tak při přenosu analogových signálů snímačů různých fyzikálních veličin při přenosu digitálních signálů mezi rozličnými funkčními bloky jde jednosměrné přenosy malé vzdálenosti malými přenosovými rychlostmi. Zkušenostizískané sprovozem optických sdělovacích systémů letecké technice údaje technických ekonomických přínosech většinou nepublikují, tak uvedeme jen pro částečnou představu tuto informaci: TT jednoho typu amerického letadla vybaveného optickým sdělovacím systémem celková hmotnost proti systému elektronickému zmenšila o plných Kromě toho odolávaly optické kabely teplotám do 500 °C, kdežto kabely elektrické jenom 200 °C. úspěšným aplikačním oblastem patří říční námořní doprava.možnosti. Nadějná je zejména oblast praktického využití vláknových optických vlnovodů jako snímačů rozličných fyzikálních veličin. Ztráty působené navázáním vlnovodů na zdroje přijímače záření mají být ovšem nejmenší. provozního hlediska důležitým požadavkem slučitelnost optických sdělovacích systémů systémy ryze elektronickými, samozřejmě mimořádně vysoká spolehlivost přenosu signálu. Vláknové vlnovody optické systémy používají také trenažerech pro výcvik pilotů navigátorů samozřejmě také kosmonautice pro řadu úkolů, jako datová telemetrie, přenos digitálních obrazových informací aj. také důležité, optické systémy nejiskří a při poškození přetržení vlnovodu nedojde zkratu, samovznícení ani výbuchu. instalaci palubních přenosových sítí používají optické kabely větším množ­ stvím vláknových vlnovodů dosti velkým útlumem, ale naproti tomu s velkou odolností vůči mechanickým silám, vibracím, rázům, změnám teploty atmosférického tlaku. Zdroje záření mohou většinou mít malé výstupní výkony, přijímače musí být naopak citlivější. těm hlavním patří velká úspora hmotnosti rozměrů, mnohem menší energetické nároky, větší provozní spolehlivost jak normálních podmínkách, tak při velkých rychlých změnách teploty tlaku vzduchu, odolnost vůči chvění, vibracím korozi. Jedním prvních zájemců optické sdělovací systémy byla letecká technika, která již polovině sedmdesátých let docenila jejich přednosti proti konvenčním elektronickým zařízením. K tradičním uživatelům optických sdělovacích systémů patří železnič­ ní doprava, která využívá především oblastech zamořených intenzív­ 267 . ukázku uvádíme některé zajímavé příklady komerčního využívání optických sdělovacích systémů, některých případech i takové, kde výhodnost této nové techniky teprve prověřuje