Elektrotechnická příručka 1986

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Elektrotechnická příručka 1986 obsahuje inform ace o elektrotechnických institucích v ČSSR, o nových elektrotechnických předpisech a normách, elektroinstalačních trubkách a lištách, instalačním materiálu do betonu a prů­myslových zásuvkách. Pojednává o elektrických zařízeních v zemědělství, elektrickém vytápění vyhřívacím i vodiči a topným i kabely, protipožární ochraně kabelových rozvodů, uzemnění elektrických zařízení a uplatnění mikroelektroniky v řízení, administrativě a službách. Dále obsahuje praktické rady a pokyny.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Sládek, Havlíček, Kočvara, Kříž

Strana 344 z 365

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ukazovací terminály, sloužící právě nekvalifikovaným uživatelům. Celý problém hlasové komunikace počítačem dělí dvě zřetelně rozlišené části hlasový vstup počítače hlasový výstup něj. Uživateli stačí dotknout prstem skleněného krytu stínítka obrazovky místě, kde jsou zapsány údaje, nichž vyžaduje podrobnější informaci. Skupinou pro sebe jsou terminály umožňující úpravy textu napsaného na obrazovce jednoduchou záměnou písmen, slov celých vět. Po kontrole konečné úpravy textu stránka napsaná obrazovce vytiskne. jsou osobní rozdíly výslovnosti, nemluvě již vadách řeči. Konstrukci zařízení obojího dru­ hu umožnily teprve obvody velmi velké integrace (VLSI), jejichž vzniku se veškerý pokrok omezoval jen víceméně zdařilé laboratorní experimenty. některých případech nezbývá, než aby uživatel vedl dialog počítačem prostřednictvím kvalifikovaného operátora. Podstatně tím zrychlí předávání textů do tiskárny, ušetří korektura chyb sazbě texty lze sázet dálku. 366 . zřejmé, nemůžeme očekávat stroje, jímž vždy počítač zůstává, porozuměl lidské řeči těchto odstínů. Lze také přeřazovat celé odstavce, vynechávat místo pro zařazení obrázků, měnit typ písma apod. Hlasová komunikace počítačem je obtížná především proto, hovorová řeč podstatně liší psaného textu. mluvené řeči slova splývají, hlasitost některých hlásek zeslabena, až potlačena celé slovní obraty vyslovují plynule, místo aby dělily tak přesně jako psaného textu. Zajímavou skupinou interaktivních terminálů jsou tzv. Dotyk (nebo jen přiblížení prstu) vyvolá signál příslušný místu stínítku, počítač dekóduje tento signál, vyhledá své paměti data přiřazená signálu znázorní obrazovce. Tyto úpravy textu, nazývané edice textu, jsou již běžné redakcích, kde redaktor nahrazuje dřívějšího sazeče upravuje text konečné podoby stránek přímo svého stolu.řízení obsluhované operátorem jen příležitostným nebo nahodilým (například u veřejně přístupných terminálů podávajících informace železničních nebo leteckých spojích). H Styk člověka počítačem písemnou formou své přednosti, ale chybí bezprostřednost normálního způsobu výměny infor­ mací obvyklého mezi lidmi lidské řeči. Interaktivní terminály schopné převzít značnou část rutinní práce operátora se často označují termínem inteligentní terminály. realizaci hlasového vstupu slouží obvody zvané hlasové analyzátory, při hlasovém vý­ stupu používají syntetizátory umělé řeči. při plném uznání důmyslu jejich konstruktérů programátorů toto označení nezaslouží, protože ne­ mohou být inteligentnější než program, jímž jsou řízeny. V hlasové komunikaci počítačem však již bylo posledních letech dosaženo takových pokroků, zaslouží alespoň stručnou zmínku