Elektrotechnická příručka 1986 obsahuje inform ace o elektrotechnických institucích v ČSSR, o nových elektrotechnických předpisech a normách, elektroinstalačních trubkách a lištách, instalačním materiálu do betonu a průmyslových zásuvkách. Pojednává o elektrických zařízeních v zemědělství,
elektrickém vytápění vyhřívacím i vodiči a topným i kabely, protipožární ochraně kabelových rozvodů, uzemnění elektrických zařízení a uplatnění mikroelektroniky v řízení, administrativě a službách. Dále obsahuje praktické rady a pokyny.
některých případech nezbývá, než aby uživatel vedl
dialog počítačem prostřednictvím kvalifikovaného operátora.
Skupinou pro sebe jsou terminály umožňující úpravy textu napsaného na
obrazovce jednoduchou záměnou písmen, slov celých vět.
H Styk člověka počítačem písemnou formou své
přednosti, ale chybí bezprostřednost normálního způsobu výměny infor
mací obvyklého mezi lidmi lidské řeči. Podstatně tím zrychlí předávání textů do
tiskárny, ušetří korektura chyb sazbě texty lze sázet dálku.
Interaktivní terminály schopné převzít značnou část rutinní práce operátora
se často označují termínem inteligentní terminály.
Tyto úpravy textu, nazývané edice textu, jsou již běžné redakcích, kde
redaktor nahrazuje dřívějšího sazeče upravuje text konečné podoby
stránek přímo svého stolu. při plném uznání důmyslu
jejich konstruktérů programátorů toto označení nezaslouží, protože ne
mohou být inteligentnější než program, jímž jsou řízeny. ukazovací terminály,
sloužící právě nekvalifikovaným uživatelům. Konstrukci zařízení obojího dru
hu umožnily teprve obvody velmi velké integrace (VLSI), jejichž vzniku
se veškerý pokrok omezoval jen víceméně zdařilé laboratorní experimenty. Hlasová komunikace počítačem
je obtížná především proto, hovorová řeč podstatně liší psaného
textu. zřejmé, nemůžeme očekávat stroje,
jímž vždy počítač zůstává, porozuměl lidské řeči těchto odstínů.
366
. Lze také přeřazovat
celé odstavce, vynechávat místo pro zařazení obrázků, měnit typ písma apod.řízení obsluhované operátorem jen příležitostným nebo nahodilým (například
u veřejně přístupných terminálů podávajících informace železničních nebo
leteckých spojích). mluvené řeči slova splývají, hlasitost některých hlásek zeslabena,
až potlačena celé slovní obraty vyslovují plynule, místo aby dělily
tak přesně jako psaného textu.
Celý problém hlasové komunikace počítačem dělí dvě zřetelně
rozlišené části hlasový vstup počítače hlasový výstup něj.
V hlasové komunikaci počítačem však již bylo posledních letech dosaženo
takových pokroků, zaslouží alespoň stručnou zmínku. Dotyk (nebo jen přiblížení prstu) vyvolá signál
příslušný místu stínítku, počítač dekóduje tento signál, vyhledá své
paměti data přiřazená signálu znázorní obrazovce. Uživateli stačí dotknout prstem
skleněného krytu stínítka obrazovky místě, kde jsou zapsány údaje, nichž
vyžaduje podrobnější informaci.
Zajímavou skupinou interaktivních terminálů jsou tzv. realizaci
hlasového vstupu slouží obvody zvané hlasové analyzátory, při hlasovém vý
stupu používají syntetizátory umělé řeči. jsou osobní rozdíly výslovnosti,
nemluvě již vadách řeči.
Po kontrole konečné úpravy textu stránka napsaná obrazovce vytiskne
