Elektrotechnická příručka 1986 obsahuje inform ace o elektrotechnických institucích v ČSSR, o nových elektrotechnických předpisech a normách, elektroinstalačních trubkách a lištách, instalačním materiálu do betonu a průmyslových zásuvkách. Pojednává o elektrických zařízeních v zemědělství,
elektrickém vytápění vyhřívacím i vodiči a topným i kabely, protipožární ochraně kabelových rozvodů, uzemnění elektrických zařízení a uplatnění mikroelektroniky v řízení, administrativě a službách. Dále obsahuje praktické rady a pokyny.
Je-li napěťová
elektroda vzdálenosti měřeného uzemnění, naměři jen asi %
napětí.
z důvodu nepřístupnosti terénu, naměřené napětí koriguje. Kdyby byl plášť obou
stranně nebo průběhu trasy uzemněn, bude hodnota napětí důsledku
redukčního účinku kabelového pláště značně zkreslená (naměří menší hod
nota napětí). Uspořádání měřicího obvodu při měření zemního odporu
velkým proudem
Napěťová elektroda umístí přibližně kolmo směr proudové
elektrodě vzdálenosti 5D.
Zemní odpor vypočítá podle vztahu
Rz (fi)
rlm
kde Umje naměřené napětí (V),
/„ měřicí proud (A),
/• redukční činitel vedení použitého elektrodě (viz tab.o
Obr.
Měření dotykových napětí
Podstata měření dotykových napětí spočívá vhodném uspořádání měřicího
obvodu tak, aby napodobily poměry jako při skutečném jednopólovém
zkratu. Teprve při vzdálenosti 15£>je asi celkového
napětí proti velmi vzdálené zemi. Vzdálenost
5D odpovídá napětí. Při vzdálenosti při vzdálenosti napětí. 88. Zkušební proud procházející tímto obvodem vyvolá měřeném uzem
308
. Není-li možné tuto vzdálenost dodržet např. 66).
Použije-li jako spojovací vedení napěťové elektrodě žíla kabelu
s kovovým pláštěm, musí být plášť izolován země
