Elektrotechnická příručka 1986 obsahuje inform ace o elektrotechnických institucích v ČSSR, o nových elektrotechnických předpisech a normách, elektroinstalačních trubkách a lištách, instalačním materiálu do betonu a průmyslových zásuvkách. Pojednává o elektrických zařízeních v zemědělství,
elektrickém vytápění vyhřívacím i vodiči a topným i kabely, protipožární ochraně kabelových rozvodů, uzemnění elektrických zařízení a uplatnění mikroelektroniky v řízení, administrativě a službách. Dále obsahuje praktické rady a pokyny.
V půdách rezistivitou menší než £1. 65. Hodnoty součinitele pro měď, hliník ocel pro různé dovolené
konečné teploty (počáteční teplota před zkratem °C)
Materiál Součinitel pro konečné teploty
100 200 300 600 °C
Cu 112,5 160,3 189,8 241,4
AI 72,8 103,5 122,5 -
Fe 41,1 58,5 69,1 87,6
Mechanická korozní odolnost
S ohledem mechanickou korozní odolnost půdách rezistivitou
větší než Cl. 70.doba trvání zkratu složená doby nastavení základní ochrany
a vlastní doby vypínače (s),
w činitel pravděpodobnosti (podle tab. místech stejnosměrnými
296
.
Tab.
Při rozdělení zkratového proudu uzemňovacího přívodu dvou větví
uzemňovací sítě předpokládá ohledem nerovnoměrnost) zatížení jedné
větve celkového zkratového proudu. Při dělení čtyř větví to
30 zkratového proudu jedné větvi.
Hodnoty proudu procházejícího zemničem nebo uzemňovací soustavou do
země podle způsobu provozu sítí silových zařízení jmenovitým napě
tím nad 000 uvažují podle tab. 65).
Největší přípustné povrchové teploty uzemňovacích přívodů obyčejném
prostředí jsou
— ocelových, měděných hliníkových vodičů uložených vnitřních
prostorech 200 °C,
— ocelových měděných vodičů uložených zemi nebo venkovním
prostředí nad zemí šroubových spojů 300 svařovaných 600 °C,
— vodičů zalitých betonu železobetonových stožárů výztuže be
tonu použité uzemňovací přívod 100 °C. volí ocelové zemniče nejmenšími přípustnými rozměry
podle tab.
Pro jiná prostředí viz ČSN 2310 ČSN 2340. 69
