Elektrotechnická příručka 1986

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Elektrotechnická příručka 1986 obsahuje inform ace o elektrotechnických institucích v ČSSR, o nových elektrotechnických předpisech a normách, elektroinstalačních trubkách a lištách, instalačním materiálu do betonu a prů­myslových zásuvkách. Pojednává o elektrických zařízeních v zemědělství, elektrickém vytápění vyhřívacím i vodiči a topným i kabely, protipožární ochraně kabelových rozvodů, uzemnění elektrických zařízení a uplatnění mikroelektroniky v řízení, administrativě a službách. Dále obsahuje praktické rady a pokyny.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Sládek, Havlíček, Kočvara, Kříž

Strana 182 z 365

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přípravky jsou skladovány uzavřených obalech, které nejsou objektu skladu rozba­ lovány. pro objekty dojnic maximálně %; tato maximální hodnota vztahuje teplotní minima podle 4502. Mikroorganis­ my rozkládají některé materiály, mění jejich mechanické fyzikální vlastnosti a znehodnocují je. Maximální koncentrace škodlivin pro objekty ustájení dojnic podle citované normy stanovena pro 0,25 pro 0,0025 pro 0,001 %. Podmínky pro orosování jsou tím příznivější, čím menší je přívod vzduchu. Zvláštní kapitolu hlediska vlivu prostředí tvoří objekty pro skladování průmyslových hnojiv přípravků ochranu rostlin (pesticidů). Kritická situace může nastat zimě, kdy při nedostatečném větrání nastává kondenzace par vzduchu při nadměrném větrání značně snižují vnitřní teploty. Většinu nečistot stáji možné považovat stimulátory koroze, neboť se rozpouštějí kondenzátu povrchu zařízení zvětšují jeho reakční schopnost při korozních dějích. Prostředí objektech rostlinné výroby určených pro zpracování sklado- dování zemědělských produktů ovlivněno jejich druhem, fyzikálními vlastnostmi technologii zpracování skladování.) zejména vznik hořlavých prachů. Současně hodnocením mikroklimatu třeba kontrolovat i koncentrace vznikajících škodlivin. uvedeného vyplývá, prostředí živočišné výroby je agresivnější kovům organickým ochranným povlakům, méně agresívní je plastům málo agresívní vůči anorganickým povlakům. Volně ložená hnojivá vesměs při manipulaci silně práší dochází přímému styku rozvířeného prachu elek­ trickým zařízením. tohoto důvodu uvažují pouze vlivy neobvyklých provozních 197 .). Průmyslová hnojivá jsou převážně látky korozně extrémně, agresívní nepříznivým vlivem na konstrukční elektrotechnické materiály. Agresivita prostředí je podstatně menší než objektů živočišné výroby, ale výrazně zde projevuje vliv hořlavosti zpracovávaných produktů (sena, slámy, obilí, chmele, sušené zeleniny apod. Největší účinky mají bakterie plísně vytvářející sliznaté povlaky kovech. Optimální celoroční relativní vlhkost vzduchu uváděna např. Slo­ žení stájového ovzduši tedy ovlivněno hlavně hygienickými poměry stáji. Přípravky ochranu rostlin mají velký rozsah vlastností z hlediska jejich vlivů stanovení prostředí pro elektrická zařízení.mezích. stájovém prostředí dochází nejen korozi elektro­ chemické, ale biochemické, způsobené mikroorganismy, které mají stájo­ vém prostoru svému rozmnožování příznivé podmínky (teplota, vlhkost, výskyt prachu, minimální záření ultrafialových paprsků apod. Souhrn těchto klimatických činitelů, kterými jsou zejména teplota, vlhkost, prašnost, chemické agresívní plyny (amoniak, sirovodík) rychlost proudění vzduchu, rozhodující mírou podílí agresivitě stájových prostorů