Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
20 Rezonanční měřicí přístroje
Rezonanční přístroje využívají rezonance některé části své soustavy kmity měřené
střídavé veličiny.
Vlastnosti:
■ používají výhradně pro měření kmitočtu,
■ Měřicí ústrojí jazýčkových kmitoměrů jednu několik řad jazýčků, jejichž
vlastní kmitočty jsou odstupňovány zpravidla 0,5 Hz, nejčastěji pouze
v oblasti okolo (±5 Hz),
■ Způsob odečítání kmitočtu rozkmitaných jazýčků patrný obr.59 naznačen čárkova
ně), dojde měřicího ústrojí tzv. 4. největší amplitudou
kmitá ten jazýček, který elektro-mechanické rezonanci kmity proudu. jazýčkového kmitoměru polarizací
rozkmitá střídavý proud jazýček, který naladěn tutéž frekvenci, nikoliv dvojná
sobnou, jak tomu kmitoměrů bez polarizace.59).
Jazýčkové kmitoměry pracují principu feromagnetického měřicího ústrojí, které se
skládá řady ocelových jazýčků, jež jsou naladěny odstupňované kmitočty vlastních
mechanických kmitů. 4. polarizaci.
Vybavíme-li kmitoměr permanentním magnetem (na obr. 4.4.60. Mez
použití asi 1000 Hz, běžně však kmitoměry vyrábí 120 Hz,
■ Třída přesnosti bývá obvykle 0,5, výjimečně 0,2,
B Íitf 79
. Tato síla rozkmitá jazýčky, je
jichž kmitočet blízký dvojnásobku kmitočtu měřeného proudu.
číselník
Průchodem proudu cívkou začne jazýčky působit síla, která střídavou složku
s kmitočtem rovným dvojnásobku kmitočtu měřeného proudu, protože elektromagnet
přitahuje jazýčky při kladné záporné amplitudě proudu. Jazýčky jsou blízkosti elektromagnetu cívkou, která napáje
na střídavým proudem, jehož kmitočet chceme určit (viz obr
