Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Patří nim zejména nedokonalost měřicích přístrojů dalších měřicích prostředků,
změny vnějších podmínek (teplota, vliv vnějšího elektromagnetického pole) neposlední
řadě také vždy dostatečné znalosti praktické zkušenosti experimentátora. Proto nás
při měření kromě naměřené hodnoty zajímají také meze, nichž může pohybovat
skutečná hodnota měřené veličiny. Dalším znakem systema-
e ELEKTROTECHN|CKÁ MĚŘENÍ p7
. Budeme nich hovořit zanedlouho. Vlastní vyhodnocování přesnosti měření tedy spíše
založeno vyhodnocování nepřesnosti měření, neboli chybě měření. Výpočet těchto chyb provádí zejména při přesných labo
ratorních měřeních. Protipólem těchto exaktních
laboratorních měření jsou provozní, málo přesná měření, která jsou sice rychlá levná,
ale jejich výsledek nemusí být vždy správný. Žádným měřením však nelze přesně zjistit skutečnou
(správnou) hodnotu měřené veličiny.
Podle jejich charakteru můžeme rozdělit chyby měření systematické (soustavné),
nahodilé hrubé (omyly).
Systematické (soustavné) chyby jsou chyby, které při určitém způsobu měření
vyskytují pravidelně.
Chyby pozorovatele této kategorie patří nesprávná volba metody měření, chybné
zapojení přístrojů obvodu, nevhodná volba měřicího rozsahu, chybné čtení
údajů, atp. Vlivů, které vstupují měření ovlivňují ho, celá
řada.
Máme-li přesnosti daného měření rozhodnout sami, pak volíme takový způsob mě
ření, při němž výsledná chyba odpovídá účelu podmínkám měření. Charakteristickým rysem
systematických chyb to, jisté míry stále opakují zkreslují tak
výsledek bez ohledu počet provedených měření.VYHODNOCENI
VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ
3.
Chyby přístrojů jsou způsobeny vlastnostmi (nedokonalostí) měřicích přístrojů. Tyto chyby obvykle možno vypočítat výsledek měření podle nich ko
rigovat.
Chyby, které mohou při měření vzniknout, dělíme podle místa vzniku na:
Chyby metody jejich příčinou jsou různá zjednodušení vztahů pro výpočet měřené
veličiny, zjednodušení zapojení, vliv spotřeby měřicího přístroje jeho údaj,
atd. Proto praxi
hodnotíme přesnost měření podle velikosti chyb, které při měření vznikají.1 Přesnost měření
Výsledek měření hodnota měřené veličiny získaná přímo měřením, případně výpo
čtem naměřených hodnot. Jedná chyby způsobené lidským faktorem. při měření výkonu, kde jim říkáme
korekce výkonu. třeba uvědomit,
že velmi přesná měření bývají nákladná časově náročná. Jsou způsobeny použitou měřicí metodou, vlastnostmi
použitých měřicích přístrojů, pozorovatelem, atp. Čím chyba
měření menší, tím měřicí přístroj výsledek měření přesnější. Blíže nimi seznámíme např. Chyba
měřicího přístroje dovolenou chybou měřicího přístroje, která dána jeho
třídou přesnosti
