Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 27 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
třeba uvědomit, že velmi přesná měření bývají nákladná časově náročná. Charakteristickým rysem systematických chyb to, jisté míry stále opakují zkreslují tak výsledek bez ohledu počet provedených měření. Chyby pozorovatele této kategorie patří nesprávná volba metody měření, chybné zapojení přístrojů obvodu, nevhodná volba měřicího rozsahu, chybné čtení údajů, atp. Žádným měřením však nelze přesně zjistit skutečnou (správnou) hodnotu měřené veličiny. Proto nás při měření kromě naměřené hodnoty zajímají také meze, nichž může pohybovat skutečná hodnota měřené veličiny. Budeme nich hovořit zanedlouho.VYHODNOCENI VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ 3. Jedná chyby způsobené lidským faktorem. Vlivů, které vstupují měření ovlivňují ho, celá řada. Protipólem těchto exaktních laboratorních měření jsou provozní, málo přesná měření, která jsou sice rychlá levná, ale jejich výsledek nemusí být vždy správný. Chyba měřicího přístroje dovolenou chybou měřicího přístroje, která dána jeho třídou přesnosti. Dalším znakem systema- e ELEKTROTECHN|CKÁ MĚŘENÍ p7 . Blíže nimi seznámíme např. Čím chyba měření menší, tím měřicí přístroj výsledek měření přesnější. Systematické (soustavné) chyby jsou chyby, které při určitém způsobu měření vyskytují pravidelně. Patří nim zejména nedokonalost měřicích přístrojů dalších měřicích prostředků, změny vnějších podmínek (teplota, vliv vnějšího elektromagnetického pole) neposlední řadě také vždy dostatečné znalosti praktické zkušenosti experimentátora. Máme-li přesnosti daného měření rozhodnout sami, pak volíme takový způsob mě­ ření, při němž výsledná chyba odpovídá účelu podmínkám měření. Vlastní vyhodnocování přesnosti měření tedy spíše založeno vyhodnocování nepřesnosti měření, neboli chybě měření. Chyby, které mohou při měření vzniknout, dělíme podle místa vzniku na: Chyby metody jejich příčinou jsou různá zjednodušení vztahů pro výpočet měřené veličiny, zjednodušení zapojení, vliv spotřeby měřicího přístroje jeho údaj, atd.1 Přesnost měření Výsledek měření hodnota měřené veličiny získaná přímo měřením, případně výpo­ čtem naměřených hodnot. Jsou způsobeny použitou měřicí metodou, vlastnostmi použitých měřicích přístrojů, pozorovatelem, atp. při měření výkonu, kde jim říkáme korekce výkonu. Tyto chyby obvykle možno vypočítat výsledek měření podle nich ko­ rigovat. Výpočet těchto chyb provádí zejména při přesných labo­ ratorních měřeních. Podle jejich charakteru můžeme rozdělit chyby měření systematické (soustavné), nahodilé hrubé (omyly). Proto praxi hodnotíme přesnost měření podle velikosti chyb, které při měření vznikají. Chyby přístrojů jsou způsobeny vlastnostmi (nedokonalostí) měřicích přístrojů