Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 27 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Systematické (soustavné) chyby jsou chyby, které při určitém způsobu měření vyskytují pravidelně. Podle jejich charakteru můžeme rozdělit chyby měření systematické (soustavné), nahodilé hrubé (omyly). Charakteristickým rysem systematických chyb to, jisté míry stále opakují zkreslují tak výsledek bez ohledu počet provedených měření. Chyby přístrojů jsou způsobeny vlastnostmi (nedokonalostí) měřicích přístrojů. třeba uvědomit, že velmi přesná měření bývají nákladná časově náročná. Čím chyba měření menší, tím měřicí přístroj výsledek měření přesnější. Proto praxi hodnotíme přesnost měření podle velikosti chyb, které při měření vznikají. při měření výkonu, kde jim říkáme korekce výkonu. Jedná chyby způsobené lidským faktorem. Chyby, které mohou při měření vzniknout, dělíme podle místa vzniku na: Chyby metody jejich příčinou jsou různá zjednodušení vztahů pro výpočet měřené veličiny, zjednodušení zapojení, vliv spotřeby měřicího přístroje jeho údaj, atd. Jsou způsobeny použitou měřicí metodou, vlastnostmi použitých měřicích přístrojů, pozorovatelem, atp. Výpočet těchto chyb provádí zejména při přesných labo­ ratorních měřeních. Vlivů, které vstupují měření ovlivňují ho, celá řada. Blíže nimi seznámíme např. Patří nim zejména nedokonalost měřicích přístrojů dalších měřicích prostředků, změny vnějších podmínek (teplota, vliv vnějšího elektromagnetického pole) neposlední řadě také vždy dostatečné znalosti praktické zkušenosti experimentátora. Chyba měřicího přístroje dovolenou chybou měřicího přístroje, která dána jeho třídou přesnosti.VYHODNOCENI VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ 3. Máme-li přesnosti daného měření rozhodnout sami, pak volíme takový způsob mě­ ření, při němž výsledná chyba odpovídá účelu podmínkám měření.1 Přesnost měření Výsledek měření hodnota měřené veličiny získaná přímo měřením, případně výpo­ čtem naměřených hodnot. Vlastní vyhodnocování přesnosti měření tedy spíše založeno vyhodnocování nepřesnosti měření, neboli chybě měření. Tyto chyby obvykle možno vypočítat výsledek měření podle nich ko­ rigovat. Chyby pozorovatele této kategorie patří nesprávná volba metody měření, chybné zapojení přístrojů obvodu, nevhodná volba měřicího rozsahu, chybné čtení údajů, atp. Dalším znakem systema- e ELEKTROTECHN|CKÁ MĚŘENÍ p7 . Proto nás při měření kromě naměřené hodnoty zajímají také meze, nichž může pohybovat skutečná hodnota měřené veličiny. Protipólem těchto exaktních laboratorních měření jsou provozní, málo přesná měření, která jsou sice rychlá levná, ale jejich výsledek nemusí být vždy správný. Budeme nich hovořit zanedlouho. Žádným měřením však nelze přesně zjistit skutečnou (správnou) hodnotu měřené veličiny