Elektrotechnická měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací. Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin. Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané vědomosti.

Vydal: BEN – technická literatura s.r.o. Autor: Kolektiv autorů

Strana 142 z 260

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Neznáme-li přesně kmitočet napájecího napětí, musí­ me měřicího obvodu zařadit kmitoměr. Obr. Schéma na obr. 9. 9. 9.6 představuje zapojení měřicího obvodu pro měření velkých kapacit (malých kapacitních reaktancí).1 označuje jako náhradní schéma kondenzátoru snedokonalým dielektrikem a uspořádání podle obr. Podobně jako při měření odporu můžeme použít zapojení pro malé velké kapacity.S schéma zapojení pro měření malých kapacit (velkých kapacit­ ních reaktancí), obr.S Zapojení pro měření malých kapacit. 9.6 Zapojení pro měření velkých kapacit. 9. 9.Uvedená náhradní schémata však platí pouze pro technické kmitočty. obr. Obr.1 Měření kapacity voltmetrem ampérmetrem Měření kapacity pomocí voltmetru ampérmetru připomíná Ohmovu metodu měření odporu. 9. Voltmetr ampérmetr měří efektivní hodnoty napětí proudu. Pro měření vlastností kondenzátom nehodí metoda tří voltmetrů ani tří ampérmet- rů, protože ztrátový činitel obvykle bývá malý tak výsledky měření byly zatíženy velkou chybou.3 jako náhradní schéma kondenzátoru nezanedbatelným odporem elektrod. Má-li měřený kondenzátor malý ztrátový činitel (tg£< 0,01), potom přibližně platí, že impedance kondenzátoru rovna jeho kapacitní reaktanci |z| pro výpočet kapaci­ ty můžeme psát X —I— c 2nfC 2nfC 2nfU 1 iitf