Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
1.
I-
Pokud bychom počítali velikost odporu hodnot měřených voltmetrem ampér-
metrem, dopustili bychom tedy tomto případě určité metodické chyby.
' IX
Ampérmetr měří tomto zapojení přímo proud tekoucí zátěží /x, voltmetr však neměří
pouze úbytek napětí měřeném rezistoru, ale součet úbytků napětí ampérmetru
a zátěži
Tedy
Pro úbytek napětí ampérmetru platí
Ua RA,
kde vnitřní odpor ampérmetru pro zvolený rozsah.3
Schéma zapojení
pro měření velkých odporů.
Absolutní chyba měření proudu nulová, měřená hodnota skutečnou shoduje.
□s,
Pro velikost měřeného odporu platí
= .
7.2 Zapojení pro velké odpory
Obr.
Pro velikost měřeného odporu tedy můžeme napsat výsledný vztah
U RaIx .Měříme-li napětí rozsahu 1,2 možné měřit uvažovanou přesností metody
odpory Q. 7.
Absolutní chyby měření mají tedy velikost
Au Ua,
h /x- 0.
I 4
