Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
Pro velikost měřeného odporu tedy můžeme napsat výsledný vztah
U RaIx .
□s,
Pro velikost měřeného odporu platí
= .
I-
Pokud bychom počítali velikost odporu hodnot měřených voltmetrem ampér-
metrem, dopustili bychom tedy tomto případě určité metodické chyby.
I 4
.
7.
Absolutní chyby měření mají tedy velikost
Au Ua,
h /x- 0.2 Zapojení pro velké odpory
Obr. 7.
Absolutní chyba měření proudu nulová, měřená hodnota skutečnou shoduje.1.3
Schéma zapojení
pro měření velkých odporů.
' IX
Ampérmetr měří tomto zapojení přímo proud tekoucí zátěží /x, voltmetr však neměří
pouze úbytek napětí měřeném rezistoru, ale součet úbytků napětí ampérmetru
a zátěži
Tedy
Pro úbytek napětí ampérmetru platí
Ua RA,
kde vnitřní odpor ampérmetru pro zvolený rozsah.Měříme-li napětí rozsahu 1,2 možné měřit uvažovanou přesností metody
odpory Q