Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
2 obr. 7. 7.3).
Ohmova metoda široký rozsah použití, lze měřit odpory všech velikostí (10_5
až 10WQ), protože Ohmův zákon všeobecnou platnost. Měření provádí
zásadně při napájení stejnosměrným proudem, měření proudu napětí tedy nej
častěji používají magnetoelektrické přístroje. Při měření napětí její velikost nulová, protože naměřená hodnota napětí je
zároveň skutečnou hodnotou, avšak při měření proudu chyba nulová není, protože sku
tečná hodnota proudu lx, zatímco naměřená I.
Pro velikost odporu platí
" .
Pokud bychom počítali odpor zátěže pouze jako podíl hodnot naměřených voltmet
rem ampérmetrem, dopustili bychom určité chyby metody.
' X
Ampérmetr však neměří pouze proud zátěže lx, ale proud který dán součtem
proudu zátěže proudu tekoucího voltmetrem
I CIv
Voltmetr měří přímo napětí zátěži Ux.1.měření lze použít dvou variant zapojení (obr.
Po dosazení proud lxtedy dostaneme
I lu
Pro proud voltmetrem platí
V
Ru
kde vnitřní odpor voltmetru pro daný napěťový rozsah. 7.1 Zapojení pro malé odpory
Obr.2
Schéma zapojení
pro měření malých odporů.
112 fli
.
Absolutní chyba měření definována jako rozdíl naměřené skutečné hodnoty dané
veličiny.
7
