Tento učební text byl původně určen k domácí přípravě z předmětu „Elektrotechnická
měření“ pro studenty III. ročníku Střední průmyslové školy elektrotechnické v Brně. Vznikl
na základě nedostatku vhodných studijních materiálů přepracováním dostupných
středoškolských učebnic, vysokoškolských skript a jiných odborných publikací.
Text byl koncipován tak, aby student získal přehled o základních analogových měřících
přístrojích a metodách měření základních aktivních i pasivních elektrických veličin.
Student by měl být schopen po absolvování třetího ročníku samostatně zvolit vhodnou
metodu měření a měřící prostředky pro danou měřící úlohu, provést praktické měření
a vypracovat protokol o provedeném měření. Na výuku teoretické části předmětu by
měly navazovat praktická laboratorní cvičení, kde by si studenti prakticky ověřili získané
vědomosti.
■ Elektrický signál může být lehce zpracován (např.
■ Informace naměřených hodnotách formě elektrického signálu mohou
být snadno zaznamenány přeneseny libovolnou vzdálenost rychlostí
světla (např. Hodnota veličiny číslo, které vyjadřuje velikost zmíněné veličiny zvole
ných jednotkách. Lidské smysly jsou velmi omezené zejména hlediska
kvantitativního posuzování pozorovaných jevů.
Zvláštní význam oblasti měření zaujímají elektrotechnická měření měřicí technika,
která současné době velmi důležitá nejen elektrotechnice, ale ostatních obo
rech lidské činnosti. zjištění, užovka plazí rychlostí 0,1S s_1. Stejně tak nedokážeme pomocí zraku, sluchu, čichu, chuti hmatu
zjistit, jak rychle pták letí, naše smysly nám umožňují posoudit pouze kvalitativní hledis
ko, což znamená, můžeme bezpečně prohlásit, orel letí rychleji (či dokonce mnohem
rychleji) než užovka plazí (alespoň většinou tomu tak bývá). Pokud ovšem nebudeme nadání měření považovat posouzení,
zda daný elektrický zdroj nekope vůbec, kope málo více nebo zda snad
dokonce zabíjí.
Výsledkem měření bylo např.ÚVOD
1.
Libovolné měření tedy můžeme charakterizovat jako jakýsi způsob získávání infor
mací našem okolí jevech procesech, které pozorujeme. Vidíme např. Taková měření byla velice riskantní. Každá tato veličina ale svou kvantitativní stránku, která vyjadřu
je hodnotou veličiny (např. získávání těchto
informací člověk vybaven svými základními smysly.
Abychom mohli přesně posoudit námi pozorované jevy, potřebujeme tomu určité mě
řicíprostředky, které můžeme charakterizovatjako soubor zařízení, přípravků dalších
pomůcek, které jsou určeny provedení měření zjištění kvantitativních vlastností pozo
rovaného děje. Pomocí nich však můžeme po
stihnout pouze malý počet jevů. našem případě užovky orla tedy vezmeme ruky stopky metr.1 Definice měření
Vběžném životě, vtechnice vědě při sledování popisu jevů, vlastností
a charakteristik různých fyzikálních objektů používají různé fyzikální veličiny, které od
sebe vzájemně kvalitativně odlišujeme. rozvodnách velínech elektráren jsou přístroje měřicí veli
II
. obloze letící orel je
mnohem dále nás než zemi plazící užovka, ale nedokážeme již přesně určit,
jak vysoko orel letí. Jsou např. zesílen usměrněn) ve
velmi širokém rozsahu jeho hodnota změřena vysokou přesností. Toto dominující postavení elektrických elektronických měření je
dáno zejména tím, že:
■ Člověk nemá smysly čidla pro zjišťování elektrických nebo magnetických
veličin. všech oblastech
lidské činnosti jsou přesné včasné informace stavu zařízení jevu velmi důležité,
zvláště pak nejrůznějších průmyslových odvětvích. proud magnetický tok 0,002 Wb) často zjišťuje
měřením. délka, čas, elektrický proud či
magnetický tok
