Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
❖ Magnetické siločáry udávají smér síly magnetizmu.
❖ Při odpojení cívky vznikne indukční napětí, které způsobí jiskru (obecně: proud).
❖ Akumulační schopnost cívky nazývá indukčností její jednotkou Henry (H). Jsou vždy uzavřené.
❖ Cívky způsobují fázový posun 90° mezi napětím proudem, při němž napětí předbíhá proud.
❖ Cívka uchovává elektrickou energii formě energie magnetické.
❖ Proud cívky nemůže změnit skokově (cívka „má snahu“ udržet stávající proud).
❖ Magnetizmus koncentrují železo ferity.
❖ Transformátory jsou převodníky střídavého napětí dvěma (nebo více) cívkami.
❖ Cívky vysokou indukčností nepropouštějí střídavý proud vedou stejnosměrný proud.
❖ Cívka klade střídavému proudu odpor, který stoupající frekvencí roste.
❖ Polarita indukovaného napětí oproti napájecímu napětí opačná.
.
Indukčnost závisí počtu závitů, materiálu jádra, tvaru rozměrech cívky jádra.
❖ Proudy cívek chovají nepřímo úměrně napětím.
❖ Poměr střídavých napětí cívkách transformátoru rovná poměru jejich závitů.
❖ Cívky vytváří magnetizmus, který závislý jejich konstrukci.
❖ Relé spínačovládaný elektromagnetizmem.95
Shrnutí
❖ Proud vytváří magnetizmus.
❖ Magnetizmus cívky závislý počtu závitů velikosti proudu cívky.
❖ Transformátor odebírá tolik (přesněji řečeno: něco více) energie, kolik odevzdává
