Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
obchodě elektronikou
si tomu musíme koupitjen dvě věci, totiž bate- *
rii 4,5 kousek měděného drátu. Rotor uložen
v ložisku, které vytvořeno dvou zkřížených špendlíků.
V trvalém provozu rotorotáčíneustále, protožeje každou půlotáčku přepó-
lován. kolektor (který nemá nic
společného kolektorem tranzistoru), který jednoduchou kon
strukci: poslednídvašpendlíkydržípřívodnílankabaterie,jejichž
konce jsou odizolovány ajednotlivé drátky jsou rozta
ženy vějíře. Stejnouslužbunámudělámagnetve tvarupodkovyo rozpětíminimálně
25 nebojiný, nejsilnější magnet. Vzdálenosti obou špendlíků osy masí byt stejné.
Uvedení hotového motoru pohybu je
jemná práce: vějířky drátu musí být
nastaveny tak, aby měly kontakt,
aniž rotor příliš brzdily. tvořen celou zátkou. Proč tedy měla elektro-
technika zaostávat? Laboratoř Elektor učinila 'i
tomto možná perspektivním směru první krok Z
a vyš inula motor, kterém původní pod- <•. změně směru proudu póly elek
tromagnetu obrátí rotor otáčí dál, dokudjeho póly nebudou vůči magnetům zase správné pozici. Zbývající . Konce drátujsou propojeny
se dvěma ulomenými zbytky špendlíku, kteréjme zapíchli dojedné čelní plochy. vteřinovým lepi
dlem. třebadát pozor to, aby byly špendlíky umístěny místě, kde drát
vinutí kříží čelní plochu zátky.
Nejdříve vytvoříme otáčející část motoru, rotor. středů čel zapíchneme
jehly: hřídel motoru. VinuU'rotoruje smaltovaného drátuo tloašťce 0,3 (smaltovaný měděný drát
CuL), které asi závitů aje navinuto podélném směru kolem zátky. r
statné kovové části nahrazem korkem ončvail/
jsou při konstrukci použity korkové zátky.
materiál seženeme sami.94
Korkový motor
Pnrodnímateriály,jakojedřevo,bavlna,jutaajiné, *■---------
se těší rostoucí oblibě. protilehlými) přilepeným magnetům. Vějíř dotýká připojovacích
špendlíků vinutí. Tyto špendlíky jsou stejně jako držáky
magnetů zapíchnuty kolečkách korku. přepólování cívky rotoru slouží tzv. Proud přivádí cívce
právě těmito krátkými špendlíky.
.Jakmileproudprocházírotorem,stanese cívkaelektromagnetem,kterýse natočí
odpovídajícími póly (tzn. Karton, špendlíků
a dvě korkové zátkyjistě najdeme doma nebo dílně. Oba magnety mají póly orientovány stejném směru, severní pól jednoho ajižní pól druhého
magnetusměřujík rotoru. Při každé obrátce rotoru změní
směr proudu vinutí.
mená nadto korkový motor pozoruhodný přínos
pro recyklaci odpadů. Oba magnety naší pokasné koastrukce pocházejí
ze dvou vadných reproduktorů. dobrému kontaktu
drám špendlíky třeba nejdříve oškrabat smaltovaného drátu izolaci.
Při optimálním nastavení může
mít rotor více než 200 otáček
za minutu. Karton, korek magnety jsou spojeny tzv. Magnety reproduktorů nacházejí středu koše dispozicije bude
memítpo vystřiženíz membrány
