Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Jeho nabíjecí proud prochází odporem, němž dojde úbytku napětí. Celkem tedy
fáze napětí značně posunula. Připojíme-li člen napěťový zdroj, kondenzátor nabíjí (obr. obr.
Napájíme-li obvod střídavým napětím (obdélníkovým napětím), vznikne při každé změ
ně polarity krátký impulz rovněž měnící polaritou.
Abychom porozuměli elektronickému generátoru, musíme prozkoumat tři členy mezi
kolektorem bází.78
Elektronicky vyráběná sinusová napětí
Sinusová napětí lze vyrobit elektronicky, např.
Již třetí kapitole jsme hovořili tom, jak kondenzátor „vyrábí“ střídavé napětí.
Jak jsme již vysvětlili, toto specifické chování závisí nabíjecím proudu kondenzátoru,
který při prudkém nárůstu vstupního napětí obzvláště vysoký. klesajícím prou
dem klesá úbytek napětí odporu, tedy výstupní napětí tohoto obvodu, nulu. jsou vstupní výstupní napětí posunuta asi jednu třetinu půlvlny,
tedy 60°. zesílení tran
zistoru přichází sinusové na
pětí zpět vstup řetězce. kapitole
(bez reproduktoru mikrofonu). Porovná-
me-li střídavá napětí před členem ním, můžeme povšimnout, „těžiště“ napětí
je posunuto: impulzy leží blízkosti průchodu nulou původního střídavého napětí (obr.
Ze stejnosměrného napětí stal krátký impulz . levá část za
pojení. Tři RC
členy, zapojené sérii, po
souvají sinusovou vlnu
třikrát: obr.
Přitom však změní polari
ta půlvln střídavého napětí
(zapojení společným emi-
torem), což odpovídá posunu
fáze 180°.
. Typický generátor skládá dvou částí: řetězce Posyv sčítá. Zapojením obou částí 180 +60 360 =0
dojednoho obvodu, tyto vzájemně rozhoupávají: zapojení kmitá. 7). Časový rozdíl neudává
v časových jednotkách (sekundách), nýbrž stupních periody. Celkový
Obr. generátorem.
Posun fáze zajím avý
v případě, kdy řetěz RC
přichází napětí frekvencí,
kterou každý člen posou
vá přesně 60°. Výstupní střídavé napětí elektrolytic
kým kondenzátorem dostatečné vybuzení zesilovače (max.
a tranzistorového zesilovacího stupně.
S uvedenými hodnotami součástek kmitá zapojení frekvencí kolem 1000 Hz, frekvencí
typickou pro testovací tónové generátory. Jedna perioda (dvě půlvlny)
odpovídá 360°. Posun fáze RC
členu závisí frekvenci stří
davého napětí: při vysokých
frekvencích malý, při níz
kých dosahuje 90°. 6). podle nastavení
potenciom etru), například hifi zesilovače nebo zapojení obr
