Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Celkový
Obr. Typický generátor skládá dvou částí: řetězce Posyv sčítá.
Napájíme-li obvod střídavým napětím (obdélníkovým napětím), vznikne při každé změ
ně polarity krátký impulz rovněž měnící polaritou. Porovná-
me-li střídavá napětí před členem ním, můžeme povšimnout, „těžiště“ napětí
je posunuto: impulzy leží blízkosti průchodu nulou původního střídavého napětí (obr. 6).
Jeho nabíjecí proud prochází odporem, němž dojde úbytku napětí. kapitole
(bez reproduktoru mikrofonu). Celkem tedy
fáze napětí značně posunula. Časový rozdíl neudává
v časových jednotkách (sekundách), nýbrž stupních periody. Tři RC
členy, zapojené sérii, po
souvají sinusovou vlnu
třikrát: obr.
Abychom porozuměli elektronickému generátoru, musíme prozkoumat tři členy mezi
kolektorem bází. levá část za
pojení. Zapojením obou částí 180 +60 360 =0
dojednoho obvodu, tyto vzájemně rozhoupávají: zapojení kmitá.
Posun fáze zajím avý
v případě, kdy řetěz RC
přichází napětí frekvencí,
kterou každý člen posou
vá přesně 60°.
S uvedenými hodnotami součástek kmitá zapojení frekvencí kolem 1000 Hz, frekvencí
typickou pro testovací tónové generátory. jsou vstupní výstupní napětí posunuta asi jednu třetinu půlvlny,
tedy 60°. Posun fáze RC
členu závisí frekvenci stří
davého napětí: při vysokých
frekvencích malý, při níz
kých dosahuje 90°.
a tranzistorového zesilovacího stupně. Jedna perioda (dvě půlvlny)
odpovídá 360°.
Již třetí kapitole jsme hovořili tom, jak kondenzátor „vyrábí“ střídavé napětí.78
Elektronicky vyráběná sinusová napětí
Sinusová napětí lze vyrobit elektronicky, např.
Ze stejnosměrného napětí stal krátký impulz .
. podle nastavení
potenciom etru), například hifi zesilovače nebo zapojení obr. Výstupní střídavé napětí elektrolytic
kým kondenzátorem dostatečné vybuzení zesilovače (max. generátorem.
Přitom však změní polari
ta půlvln střídavého napětí
(zapojení společným emi-
torem), což odpovídá posunu
fáze 180°. Připojíme-li člen napěťový zdroj, kondenzátor nabíjí (obr. 7). zesílení tran
zistoru přichází sinusové na
pětí zpět vstup řetězce. klesajícím prou
dem klesá úbytek napětí odporu, tedy výstupní napětí tohoto obvodu, nulu.
Jak jsme již vysvětlili, toto specifické chování závisí nabíjecím proudu kondenzátoru,
který při prudkém nárůstu vstupního napětí obzvláště vysoký. obr
