Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
renční zesilovač zpracovává napěťové změny mezi oběma vstupy, zesiluje tedy rozdíly napě
tí mezi vstupy. Stejné změny obou vstupech mají jen nepatrný efekt. Protější tranzistor
T2 může otevřít jen bázové napětí,
které 0,7 vyšší než toto emi-
torové napětí.
Uvažujme nejdříve levý tranzistor
TI. Protože je
spojen emitorem jiným tranzisto
rem, musíme jej nejdříve posuzo
vat jako itorový sledovač. Uvažujme obráceně:
od bázového napětí pravého tranzis
toru musí odečíst emitorové
napětí, případné odpovídající bázo-
.)
Jak vlastně pracuje diferenční zesilovač?
zesilovače. Tedy platí:
napěťová změna výstupu změna napěťového rozdílu Ub2 Ubi
napěťová změna výstupu změna napěťového rozdílu Ubi Ub2
(Jednoduché obvody diferenčních zesilovačů jsou citlivé nastavení potenciometri!.
TI vyvolává společném emitoro-
vém odporu napětí, které sleduje
napětí jeho báze. Může tedy pracovat jako stu
peň společným emitorem nebo
jako emitorový sledovač. 2. Jestli
že jsou potenciometry nastaveny příliš nízko nebo příliš vysoko, nemusí pokus podařit. Rozmístění součástek pokusné desce obr.Obr. emitorový kolektorový
odpor
