Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
tom případě zůstává (dlouhá) úhlopříčka 100 pF.: (iH), 2,6 tedy znamená 260 pF.
Úhlopříčka 100 nyní nereprodukuje dlouhé diagonále uprostřed, nýbrž krátkém
úseku diagonály levém rohu dole. Výsledek (poněvadž „I“ pro indukčnosti tomto čtverci
odpovídá 100 |iH) bude 260 |iH.) elektromagnetické vlny činí (ve vakuu platí přesně, vzduchu jen při
bližně):
X |
kde 300 000 km/s (rychlost světla vakuu) vysílací frekvence
Příklad: zjištění vlnové délky středovlnného kmitočtu 600 kHz
* 0,5km 500m
(A. Přímka MHz zde tvoří levý okraj diagramu. Protíná pravý okraj diagramu MHz) čísla 1,6. Nejlépe zjistíme
pomocí pravítka.
Postupujme výpočtech ještě kousek dál: předpokládejme, hodnota 1,6 MHz příliš
vysoká; rezonance měla mít kolem MHz. Budeme tedy muset pracovat jiným
plošným čtvercem, nejbližším vyšším (rohové hodnoty: Hz-10 MHz; -10 kfi).
Sledujeme-li úhlopříčku cívky průsečíku (směrem doprava nahoru), zjistíme, pravdě
podobně zastupuje hodnotu 2,6.
Týž úkol můžeme vyřešit jinou cívkou. Poněvadž „I“ uprostřed diagramu
znamená 100 (ind. Průsečík úhlopříček
se nachází horním ohraničení třetího čtverce zprava, šestém řádku shora. Kousek pod průsečíkem nachází úhlopříčka, třetí pod úhlopříčkou kon
denzátoru číslicí (viz střed diagramu).
Vlnová délka
Vlnová délka (A.
Malá úhlopříčka 100 |iH protíná levý okraj diagramu blízkosti číslice Nás však nezají
má pedance, nýbrž potřebný kondenzátor. Úhlopříčka 100 vypadá přesném diagramu jako tučná dlouhá
diagonála (zleva nahoře směrem napravo dolů), úhlopříčka 100 (iH jako krátká diagonála rohu
vpravo nahoře. Lambda)
. Tento čtverec
vede (vodorovně) MHz-10 MHz (kolmo) 100 Í2-1 Vodorovné číslice 1-10 přes
ného diagramu tedy tentokrát odpovídají MHz-10 MHz, kolmé číslice 1—10 ohmickým
hodnotám 100 íi-1 kí2.
Protíná kolmici MHz, avšak přesném diagramu. Představuje 2,6. Musíme proto zjistit, která úhlopříčka
kondenzátoru (zleva nahoře směrem dolů vpravo) prochází průsečíkem. Průsečík nachází číslicích 1,6, což přesně znamená 1,6 MHz.147
Posuďme ještě jednou příklad oscilačního obvodu 100 pF/100 |iH