Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
146
Stejným způsobem postupujeme indukčností (cívek) jejich střídavých odporů při odpo
vídajících kmitočtech. Dále uve- ■
deme jemné rozdělení čtverců předchozího diagramu.
Rezonanční kmitočet oscilačního obvodu zjistíme pod průsečíkem úhlopříček kondenzátoru
s úhlopříčkami indukčnosti pro prvky oscilačního obvodu.
. tohoto čtverce nyní musíme dosadit přesný diagram jemným dělením.
Rozdělení diagramu jen přibližné, takže zjištěné hodnoty jsou rovněž přibližné. Pro indukčnosti platí diagonály začínající vlevo dole vedené napravo
nahoru, poněvadž střídavý odpor cívky stoupajícím kmitočtem stoupá. číselná posloupnost našeho výsledku. Příklad: kondenzátor 100 má
spolu cívkou 100 (iH rezonanční kmitočet trochu vyšší než MHz. Musíme proto stále porovnávat „hrubým“ dia
gramem, který uvádí rohové hodnoty čtverce. Naopak, známe-li re
zonanční kmitočet kondenzátor, můžeme odečíst, jaká cívka bude zapotřebí.
Na vysvětlenou uveďme ještě jednou první příklad (100 pF, kHz). Jak vidíme, problém, který vzniká při použití našeho diagramu, spočívá tom,
dosadit číslice správných rozměrů (řádů). Průsečík nachází
v pravém okraji čtvrtého čtverce zprava, čtvrté řadě shora (předchozího hrubého diagra
mu).
Přesný výsledek bude kí2, poněvadž předtím jsme vycházeli hodnoty „trochu vyšší
než k£2“. Jemné rozdělení ovšem mělo být
zakresleno pro každý čtverec, diagram však byl nepřehledný. Nyní
se průsečík nachází pravém okraji jemného dělení (číslice 10) (tučně vytištěné) úhlo
příčce číslicí Průsečík nachází výšce 1,6
