Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Nyní jsme našich úvahách vyšli jedné půlvlny
VF napětí, takříkajíc poslední půlvlny vysílače.
Stručně řečeno: při rezonanční frekvenci kmitavý obvod vysokou impedanci, při všech
ostatních frekvencích nízkou impedanci. Vidíme, přechody mezi vysokou nízkou impedancí okolí rezonanční
frekvence plynulý. Kmitavý obvod způsobuje anténnímu napětí vyšší ztráty. Křivka „a“ platí pro kvalitní kmitavý obvod, křivka
„b“ pro obvod (asi lOx) vyššími ztrátami. Tato situace zobrazena následujícím dia
gramu (14a).
Jinak tomu druhém případě, kdy frekvence
kmitavého obvodu frekvence vysílače neshodu
jí. Ztráty jsou tím, postupně snižuje napětí tlu
mených kmitů (obr. Silně ztrátový kmitavý obvod tlumí vedlejší vlny málo, proto širokopásmovější. Tím
se tedy rozumí, anténní napětí rezonanci
zatíženo jen málo. Tyto
součástky odsávají kmitavému obvodu energii výše uvedenými následky. Ztráty první řadě tlumí kmity obvodu, jejichž napětí klesá více
(obr. bychom měli udělat
v každém případě, neboť jak diagram ukazuje, mají vysoké ztráty hned dva nepříjemné ná
sledky: rozšiřují křivku, což znamená, zhoršuje selektivita, zmenšují odpor střídavému
proudu rezonanci, což snižuje zisk napětí. prvé, střídavé napětí vysílače
má stejnou frekvenci, jako kmity obvodu, tedy re
zonanční frekvenci. proto smysl
zapojit mezi kmitavý obvod demodulátor zesilovací stupeň vysokou vstupní impe
dancí. Křivka „a“ charakterizuje obvod
vysokéjakosti, křivka „b“ obvod nižšíjakosti. Při malém rozladění koriguje anténní napětí jistých mezích kmity
obvodu frekvenci vysílače. pásmové propusti, nemají filtrovat tak úzké pásmo. Předně lze demodulátor připojit odbočku cívky. Křivky propustnosti kmitavých obvodů:
při rezonančnífrekvenci obvod vysokou
impedanci, při ostatních frekvencích impedan
ce klesá.
V diagramu jsou zakresleny dvě křivky. Pak další, záporná půlvlna
vysílače časově shoduje zápornou půlvlnou
kondenzátoru také následující kladná půlvlna atd. Jde však jednodušeji. Co
se však stane, pracuje-li vysílač dál? Musíme od
lišit dva případy. Některé půlvlny sice mohou kmitavý okruh postrčit, později však půlvlny kmitavého
obvodu anténního napětí neshodnou vzájemně zruší. Cívka
Obr. Střída
vé napětí antény musí každé půlvlně vyrovnat
jen ztrátu napětí obvodu, což opravdu málo. Hovoří
se také menší jakosti kmitavého obvodu (Q). 11). 11). Poslední tvrzení zcela jasné. Obvodu tedy zbývá méně napětí potlačení nežádoucí frekvence anténního napě
tí. Čím více energie
se ztratí při kmitech, tím více proudu musí dodávat anténa, aby kondenzátor při každém kmitu
dobila.115
Tento koloběh nazýváme tlumenými kmity, jejich
frekvence rezonanční frekvencí kmitavého ob
vodu. Vyšší proud zatěžuje anténu její napětí klesá.
. Ztráty vznikají drátu cívky propojovacích vodičích, které nejsou
bez odporu, malými svodovými proudy mezi přívody kondenzátoru případně vířivými prou
dy materiálu jádra cívky, popř.
Vysílač kmitavý obvod jsou synchronní. izolačním materiálu kondenzátoru (dielektrikum).
Náš detektorový obvod nedostatek selektivity jakosti díky diodě asluchátkám. Není vždy škodu, mnohé kmitavé obvo
dy, např. první pohled zdá zvláštní,
že vedlejší vlny ztrátovém obvodu jsou tlumeny méně; tyto frekvence měly být vyš
šími ztrátami tlumeny více. Úplně
se jim nevyhneme nikdy, ale můžeme držet přijatelných mezích
