Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Obvodu tedy zbývá méně napětí potlačení nežádoucí frekvence anténního napě
tí.
Náš detektorový obvod nedostatek selektivity jakosti díky diodě asluchátkám. Střída
vé napětí antény musí každé půlvlně vyrovnat
jen ztrátu napětí obvodu, což opravdu málo. Čím více energie
se ztratí při kmitech, tím více proudu musí dodávat anténa, aby kondenzátor při každém kmitu
dobila. izolačním materiálu kondenzátoru (dielektrikum). Ztráty vznikají drátu cívky propojovacích vodičích, které nejsou
bez odporu, malými svodovými proudy mezi přívody kondenzátoru případně vířivými prou
dy materiálu jádra cívky, popř. Křivka „a“ platí pro kvalitní kmitavý obvod, křivka
„b“ pro obvod (asi lOx) vyššími ztrátami. Při malém rozladění koriguje anténní napětí jistých mezích kmity
obvodu frekvenci vysílače. Vidíme, přechody mezi vysokou nízkou impedancí okolí rezonanční
frekvence plynulý. Co
se však stane, pracuje-li vysílač dál? Musíme od
lišit dva případy. Pak další, záporná půlvlna
vysílače časově shoduje zápornou půlvlnou
kondenzátoru také následující kladná půlvlna atd. proto smysl
zapojit mezi kmitavý obvod demodulátor zesilovací stupeň vysokou vstupní impe
dancí. Předně lze demodulátor připojit odbočku cívky.
. bychom měli udělat
v každém případě, neboť jak diagram ukazuje, mají vysoké ztráty hned dva nepříjemné ná
sledky: rozšiřují křivku, což znamená, zhoršuje selektivita, zmenšují odpor střídavému
proudu rezonanci, což snižuje zisk napětí. Tyto
součástky odsávají kmitavému obvodu energii výše uvedenými následky. Cívka
Obr. Není vždy škodu, mnohé kmitavé obvo
dy, např. Silně ztrátový kmitavý obvod tlumí vedlejší vlny málo, proto širokopásmovější. 11). Vyšší proud zatěžuje anténu její napětí klesá. pásmové propusti, nemají filtrovat tak úzké pásmo. Křivka „a“ charakterizuje obvod
vysokéjakosti, křivka „b“ obvod nižšíjakosti. Kmitavý obvod způsobuje anténnímu napětí vyšší ztráty. 11).
Nyní jsme našich úvahách vyšli jedné půlvlny
VF napětí, takříkajíc poslední půlvlny vysílače. Ztráty jsou tím, postupně snižuje napětí tlu
mených kmitů (obr. Tím
se tedy rozumí, anténní napětí rezonanci
zatíženo jen málo. Poslední tvrzení zcela jasné.
Stručně řečeno: při rezonanční frekvenci kmitavý obvod vysokou impedanci, při všech
ostatních frekvencích nízkou impedanci.
Vysílač kmitavý obvod jsou synchronní. první pohled zdá zvláštní,
že vedlejší vlny ztrátovém obvodu jsou tlumeny méně; tyto frekvence měly být vyš
šími ztrátami tlumeny více. Tato situace zobrazena následujícím dia
gramu (14a). Jde však jednodušeji.115
Tento koloběh nazýváme tlumenými kmity, jejich
frekvence rezonanční frekvencí kmitavého ob
vodu. prvé, střídavé napětí vysílače
má stejnou frekvenci, jako kmity obvodu, tedy re
zonanční frekvenci. Úplně
se jim nevyhneme nikdy, ale můžeme držet přijatelných mezích.
Jinak tomu druhém případě, kdy frekvence
kmitavého obvodu frekvence vysílače neshodu
jí. Některé půlvlny sice mohou kmitavý okruh postrčit, později však půlvlny kmitavého
obvodu anténního napětí neshodnou vzájemně zruší. Ztráty první řadě tlumí kmity obvodu, jejichž napětí klesá více
(obr.
V diagramu jsou zakresleny dvě křivky. Křivky propustnosti kmitavých obvodů:
při rezonančnífrekvenci obvod vysokou
impedanci, při ostatních frekvencích impedan
ce klesá. Hovoří
se také menší jakosti kmitavého obvodu (Q)
