Kdo zná první díl série „Elektronika tajemství zbavená“, již ví, oč tentokrát běží: díky grafům, schématům, fotografiím a především nesčetným pokusům máme popisované jevy jakona dlani. Tento druhý díl přichází vhod i těm, kteří neznají první díl, ale mají základní povědomí o elektronických součástkách. Mnoho experimentálních zapojení má praktické použitía vyplatí se postavit si je: různé zesilovače, domácí telefon, měřiče osvětlení a od nich odvozené spínače, regulátor vytápění, jednoduchý radiopřijímač atd. Kdo již má nějaké praktickézkušenosti, může si pro další pokusy postavit podle kapitoly 10 některý ze dvou popisovaných stejnosměrných zdrojů napájených ze sítě a tím se zbavit nutnosti používat bateriea zároveň zvýšit úroveň své experimentální laboratoře.Mnoho potěšení při čtení a především experimentování.
Vidíme, přechody mezi vysokou nízkou impedancí okolí rezonanční
frekvence plynulý. Obvodu tedy zbývá méně napětí potlačení nežádoucí frekvence anténního napě
tí. 11). 11). Ztráty jsou tím, postupně snižuje napětí tlu
mených kmitů (obr. prvé, střídavé napětí vysílače
má stejnou frekvenci, jako kmity obvodu, tedy re
zonanční frekvenci. Jde však jednodušeji.
. Ztráty první řadě tlumí kmity obvodu, jejichž napětí klesá více
(obr.
V diagramu jsou zakresleny dvě křivky. Čím více energie
se ztratí při kmitech, tím více proudu musí dodávat anténa, aby kondenzátor při každém kmitu
dobila. proto smysl
zapojit mezi kmitavý obvod demodulátor zesilovací stupeň vysokou vstupní impe
dancí. Cívka
Obr.115
Tento koloběh nazýváme tlumenými kmity, jejich
frekvence rezonanční frekvencí kmitavého ob
vodu. Křivky propustnosti kmitavých obvodů:
při rezonančnífrekvenci obvod vysokou
impedanci, při ostatních frekvencích impedan
ce klesá. Tato situace zobrazena následujícím dia
gramu (14a). Ztráty vznikají drátu cívky propojovacích vodičích, které nejsou
bez odporu, malými svodovými proudy mezi přívody kondenzátoru případně vířivými prou
dy materiálu jádra cívky, popř. Vyšší proud zatěžuje anténu její napětí klesá. Hovoří
se také menší jakosti kmitavého obvodu (Q). Některé půlvlny sice mohou kmitavý okruh postrčit, později však půlvlny kmitavého
obvodu anténního napětí neshodnou vzájemně zruší. izolačním materiálu kondenzátoru (dielektrikum). Tyto
součástky odsávají kmitavému obvodu energii výše uvedenými následky. Co
se však stane, pracuje-li vysílač dál? Musíme od
lišit dva případy. Poslední tvrzení zcela jasné. Pak další, záporná půlvlna
vysílače časově shoduje zápornou půlvlnou
kondenzátoru také následující kladná půlvlna atd. Střída
vé napětí antény musí každé půlvlně vyrovnat
jen ztrátu napětí obvodu, což opravdu málo. první pohled zdá zvláštní,
že vedlejší vlny ztrátovém obvodu jsou tlumeny méně; tyto frekvence měly být vyš
šími ztrátami tlumeny více.
Náš detektorový obvod nedostatek selektivity jakosti díky diodě asluchátkám. Při malém rozladění koriguje anténní napětí jistých mezích kmity
obvodu frekvenci vysílače.
Nyní jsme našich úvahách vyšli jedné půlvlny
VF napětí, takříkajíc poslední půlvlny vysílače. Křivka „a“ platí pro kvalitní kmitavý obvod, křivka
„b“ pro obvod (asi lOx) vyššími ztrátami. Předně lze demodulátor připojit odbočku cívky. Tím
se tedy rozumí, anténní napětí rezonanci
zatíženo jen málo. Silně ztrátový kmitavý obvod tlumí vedlejší vlny málo, proto širokopásmovější. bychom měli udělat
v každém případě, neboť jak diagram ukazuje, mají vysoké ztráty hned dva nepříjemné ná
sledky: rozšiřují křivku, což znamená, zhoršuje selektivita, zmenšují odpor střídavému
proudu rezonanci, což snižuje zisk napětí. pásmové propusti, nemají filtrovat tak úzké pásmo. Kmitavý obvod způsobuje anténnímu napětí vyšší ztráty.
Stručně řečeno: při rezonanční frekvenci kmitavý obvod vysokou impedanci, při všech
ostatních frekvencích nízkou impedanci.
Jinak tomu druhém případě, kdy frekvence
kmitavého obvodu frekvence vysílače neshodu
jí.
Vysílač kmitavý obvod jsou synchronní. Není vždy škodu, mnohé kmitavé obvo
dy, např. Křivka „a“ charakterizuje obvod
vysokéjakosti, křivka „b“ obvod nižšíjakosti. Úplně
se jim nevyhneme nikdy, ale můžeme držet přijatelných mezích