ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 96 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Indukční elektroměr AEG (vzor íc). podkladě účelné dobře promyšlené výroby vznikaly pak malé a úhledné konstrukce jednofázových indukčních elektroměrů, jejichž váha téměř nepřesahovala 2*5 kg. a vhodná vnější úprava. Je zřejmé, při zvýšeném odběru byly zvýšeny také požadavky, zdůrazňující správnou registraci elektroměru při jakémkoli provozu vyskytujícím zatížení. Jeden starších jednofázových elektroměrů, které již plně vyhovovaly požadav­ kům tehdejší doby, indukční elektroměr firmy AEG, vzor jeho hnací ústrojí je viděti obr. Samostatným posunem kteréhokoliv prstence nařizuje přídavný moment pro vyrovnání tření. nací ústrojí indukčního což podmiňovala přijatelná váha, malé rozměry elektroměru (vzor LIc). 104. Takový postup výroby jednofázových in­ dukčních elektroměrů byl před více jak lety.onalené elek tro ěry . Sou­ měrným posunem prstenců určité polohy nařídí přesný 900posun. 95 . Tímto uspořádáním jádra dosáhne velkého rozptylu magnetického toku na­ pětí, takže fázový posun mezi účinnými toky napětí proudu přibližně 90°. 104. Ježto velmi roz­ šířené sítě mnoha instalacemi obsahovaly velký počet připojených elektroměrů, jež neustále ode­ bíraly sice malý, ale stálý proud pro sycení jader napětí, byla elektrárnami především zdůrazňo­ vána malá vlastní spotřeba elektroměru. také pochopitelné, dokonalými la­ boratorními studiemi vůčihledě zlepšovaly i jejich elektrické vlastnosti. Pro nepoměrně velké výrobní náklady malých elektráren, srovnání investicemi velkých elektrických podniků, slučovaly postupem doby malé elektrárny rozsáhlé podniky. Neméně důležitým požadavkem také bylo, aby doprava a montáž elektroměrů byla jednoduchá levná, Obr. vzrůsta­ jícím rozvojem elektrisace stoupaly zřejmě po­ žadavky, kladené všeobecně užívané indukční elektroměry. místě pod cívkami proudu uzavírají vnější ramena střední rameno ještě dvěma vloženými slabými příčkami. Podobně jako svých dřívějších vzorů užil výrobce tohoto elektroměru trojramenného jádra, jehož středním rameni cívka napětí na hořejším konci obou krajních ramen jsou cívky proudu. 1. Rovněž jejich tvar volil nejvhodnější výrobě elektrickým vlastnostem elektroměru. mezeře mezi příčkou póly otáčí měděný kotouč. Jednotlivé součásti musily býti elektroměru tak uloženy, aby byly přístupné nebo výměnné, aby při případném poškození dala kterákoliv součást snadno opraviti. Pro dosažení úplného 90° posunu pro vyrovnání tření elektroměr zvláštní železný trojramenný můstek, jehož vnější ramena nesou posouvatelné měděné prstence. Všechna ramena jádra sé magneticky uzavírají příčkou. Aby kotouč tímto přídavným momentem, způsobeným cívkou napětí, samovolně nerozběhl, jest hřídeli železný drátek, jemně přitahovaný brzdicím magnetem. Studiemi praktickými laboratorními zkouškami vzájemných elektromagne­ tických poměrů uvnitř elektroměru zmenšovala velikost jader nejmenší možnou míru. Dobrý elektroměr musil dokonale výhovovati jak stránce elektrické, tak po stránce mechanické montážní. Příčka držena železným plechem, náležitě vybraným pro kotouč připevněným k jádru