Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 96 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Příčka držena železným plechem, náležitě vybraným pro kotouč připevněným
k jádru.
Je zřejmé, při zvýšeném odběru byly zvýšeny také požadavky, zdůrazňující
správnou registraci elektroměru při jakémkoli provozu vyskytujícím zatížení. vzrůsta
jícím rozvojem elektrisace stoupaly zřejmě po
žadavky, kladené všeobecně užívané indukční
elektroměry. Sou
měrným posunem prstenců určité polohy nařídí přesný 900posun.
1. Samostatným
posunem kteréhokoliv prstence nařizuje přídavný moment pro vyrovnání tření. mezeře mezi příčkou póly otáčí měděný kotouč. Všechna ramena jádra sé
magneticky uzavírají příčkou. Pro
dosažení úplného 90° posunu pro vyrovnání tření elektroměr zvláštní železný
trojramenný můstek, jehož vnější ramena nesou posouvatelné měděné prstence.
95
.
Aby kotouč tímto přídavným momentem, způsobeným cívkou napětí, samovolně
nerozběhl, jest hřídeli železný drátek, jemně přitahovaný brzdicím magnetem.onalené elek tro ěry .
Jednotlivé součásti musily býti elektroměru tak uloženy, aby byly přístupné
nebo výměnné, aby při případném poškození dala kterákoliv součást snadno
opraviti. také pochopitelné, dokonalými la
boratorními studiemi vůčihledě zlepšovaly i
jejich elektrické vlastnosti.
Takový postup výroby jednofázových in
dukčních elektroměrů byl před více jak lety.
Studiemi praktickými laboratorními zkouškami vzájemných elektromagne
tických poměrů uvnitř elektroměru zmenšovala velikost jader nejmenší možnou
míru. Podobně jako svých dřívějších vzorů užil výrobce tohoto
elektroměru trojramenného jádra, jehož středním rameni cívka napětí na
hořejším konci obou krajních ramen jsou cívky proudu. nací ústrojí indukčního
což podmiňovala přijatelná váha, malé rozměry elektroměru (vzor LIc). 104.
a vhodná vnější úprava. Ježto velmi roz
šířené sítě mnoha instalacemi obsahovaly velký
počet připojených elektroměrů, jež neustále ode
bíraly sice malý, ale stálý proud pro sycení jader
napětí, byla elektrárnami především zdůrazňo
vána malá vlastní spotřeba elektroměru.
Jeden starších jednofázových elektroměrů, které již plně vyhovovaly požadav
kům tehdejší doby, indukční elektroměr firmy AEG, vzor jeho hnací ústrojí
je viděti obr.
Pro nepoměrně velké výrobní náklady malých
elektráren, srovnání investicemi velkých
elektrických podniků, slučovaly postupem doby
malé elektrárny rozsáhlé podniky.
Tímto uspořádáním jádra dosáhne velkého rozptylu magnetického toku na
pětí, takže fázový posun mezi účinnými toky napětí proudu přibližně 90°. Neméně
důležitým požadavkem také bylo, aby doprava
a montáž elektroměrů byla jednoduchá levná, Obr. 104. Rovněž jejich tvar volil nejvhodnější výrobě elektrickým vlastnostem
elektroměru. Dobrý elektroměr musil dokonale
výhovovati jak stránce elektrické, tak po
stránce mechanické montážní. místě pod cívkami proudu uzavírají vnější ramena střední rameno
ještě dvěma vloženými slabými příčkami. podkladě účelné dobře promyšlené výroby vznikaly pak malé
a úhledné konstrukce jednofázových indukčních
elektroměrů, jejichž váha téměř nepřesahovala
2*5 kg. Indukční elektroměr AEG (vzor íc)
