Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 94 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Tyto elektroměry továrního vzoru byly
již dobrých vlastností, ale měly značnou vlastní
spotřebu, zejména cívkách napětí. Aronův indukční elektroměr. 101).
Podobnou úpravu hnacího ústrojí užil známý
vynálezce kyvadlového elektroměru prof.
Obr. Vhod
ným poměrem průřezu ramen, příčky počtu zá
vitů cívek dosáhlo 90° posunu. Přesný posun,
nezbytný pro správnou činnost elektroměru, se
nařizoval posuvným závitem nakrátko obr. Magnetické silové čáry uzavíraly pod
magnetem příčkou, umístěnou pod spodní plochou kotouče.
93
. Cívka proudu
byla nasazena pouze středním rameni. nací ústrojí
Aronova indukčního elektroměru.Obr. Jedna
část, tvaru obráceného písmene tvořila
vlastní jádro napětí. tření odlehčovalo otáčivé ústrojí
železným plíškem, posouvatelným podél příčky. 101. Podstatné části indukčního
elektroměru (vzor Lla). Mezi brzdicím magnetem jádrem
byl vložen stínicí plech, vylučující nevítané působení magnetu hnací ústrojí. Proti třem
pólům společného jádra byla postavena příčka,
mezi níž póly otáčel hliníkový kotouč.
Je pozoruhodné, tohoto elektroměru ne
bylo užito brzdicího magnetu vodorovné poloze
jako obvykle, nýbrž stálý magnet byl poloze
svislé kotouč otáčel pod jeho póly. není
zakreslen), zatěžujícím více nebo méně magnetický
tok cívky proudu.
5.
Brzdicí moment způsoboval poměrně velký
stálý magnet neobvyklého tvaru.
* *
*
S rychlým postupem elektrisace stoupala pochopitelně výroba elektroměrů. Tření
otočného ústrojí ložiskách vyrovnával plechový
nástavek, umístěný směru otáčení jednom
krajním rameni.
Při velké výrobě kladly konstrukce mnohem větší požadavky, aby výroba
sama byla hospodárnější, aby vznikalo málo odpadového materiálu aby jednotlivé
pracovní úkony zjednodušily možná nejmenší míru ovšem bez újmy na
elektrické jakosti dokonalosti výrobků. protějším rameni byl pak na
táčivý nástavek, jímž nařizovala potřebná veli
kost přídavného momentu pro vyrovnání tření. Jeho přesná hodnota nařizovala stejnými
závity nakrátko obou krajních ramenech nad
kotoučem. 100.
tvořící magnetický bočník (obr. on. 100).
Jádro skládalo dvou dílů (obr. Oddalováním nebo při
bližováním příčky měnil brzdicí moment. Touto
konstrukcí jádra bylo přibližně dosaženo 90° po
sunu. Závit bylo možno posouvati po
železném plechovém pásku, částečně spojujícím
horní spodní pól proudového ramene. Potřebný rozptyl způsobovala
druhá část jádra tvaru jeho svislém
rameni byla nasazena cívka proudu. Proti samovol
nému chodu (při nezapjatém spotřebiči) měl elek
troměr ose pod kotoučem železný drátek, který
byl magneticky přitahován plechovému nástavku
na rameni jádra napětí
