ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 93 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Elektroměr měl spodní ložisko uloženo volném konci pružného ocelového perka, jehož druhý konec byl upevněn kostře. Podobně jako elektrodynamických bylo nutné také indukčních elektroměrů od- lehčiti kotvu nevítaného tření. U jiných konstrukcí elektroměrů užívalo pro zmenšení tření železných ná­ stavků nebo jazýčků, uložených jádru napětí natočených směru otáčení ko­ touče. mezeře mezi jádrem a protipólem otáčel hliníkový kotouč. 92 . Vlivem značného rozptylu magnetického toku napětí trojramenném jádru, jakož vlivem otevřeného jádra proudu se dosáhlo značného vzájemného posunu obou magnetických polí. 4. Jeho váha byla proti dřívěj­ ším konstrukcím již dosti malá (3‘6 kg). Krajní ramena jádra, která byla tentokrát určena pro cívky napětí, uzavírala navzájem slabší příčkou, Obr. Již roce 1905 daly trh známé iem s-S rto závody novou dobrou konstrukci indukčního elektroměru (obr. Výstupek litinového spodku pouzdra, vyčnívající nad prostřední rameno, tvořil proti­ pól jádra napětí. Trojramenné jádro velkým rozptylem mělo středním silnějším rameni cívku napětí a obou krajních slabších ramenech cívky proudu. Ježto dosavadní elektroměry již vykazovaly určitou přesnost registraci, musil nepříznivý účinek tření, projevující zejména při malém zatížení, vhodnou úpravou dobře vyloučiti. Přesný 90° posun na­ řizoval podle Belfielda posouvatelnou sponou na odporové smyčce, jež spojovala nakrátko několik závitů, navinutých středním rameni nad cívkou napětí. Pod volným koncem perka byl malý elektromagnet, který svým střídavým magnetickým polem působil perko tak, chvělo na­ pomáhalo rozběhu kotouče. Magne­ tický tok cívek proudu prostupoval tedy vel­ ké části vzduchem. 99), měřícího uspokojující přesností při libovolném fázovém posunu. V důsledku známého poznatku pro dosažení 90° posunu provedla také firma AEG úpravu svého dosavadního indukčního elektroměru. 94) anebo vodorovným po­ sunem závitu nakrátko, který prostupován hnacím tokem napětí (General Electric Company obr. Indukční elektroměr AEG (vzor Ia) . Váha pouhé­ ho kotouče osou byla však značně menší než váha kotvy vinutím kolektorkem, takže také tření klidu bylo znatelně menší. 99. Elektroměrová technika Evropě nezůstala daleko Amerikou. 3. 93). Vlivem nepatrné nesymetrie magnetického toku vznikl dostačující přídavný moment, který vyrovnával záporné chyby při malém zatížení (viz ohnutý jazýček u Raabova elektroměru obr. Jeden původních návrhů pro zmenšení tření klidu, který sice dnes již ne­ užívá, ale stojí zmínku, pochází firmy Siem ens alske.. Původní 'indukční elektroměr Siem ens-Schuckert. 98b).Jako zvláštnost původních amerických elektroměrů stojí zmínku, svorky pro přívod odvod nebyly soustředěny jak obvykle společné svorkovnici vespod elektroměrového pouzdra, nýbrž byly umístěny obou bocích elektroměru. Téhož účelu také dosahovalo nepatrně zmen­ šenou mezerou směru otáčení kotouče (AEG obr. Indukční elektroměr Siemens-Schuckert