Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 93 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Téhož účelu také dosahovalo nepatrně zmen
šenou mezerou směru otáčení kotouče (AEG obr.Jako zvláštnost původních amerických elektroměrů stojí zmínku, svorky
pro přívod odvod nebyly soustředěny jak obvykle společné svorkovnici vespod
elektroměrového pouzdra, nýbrž byly umístěny obou bocích elektroměru. 99.
3. Krajní ramena jádra,
která byla tentokrát určena pro cívky napětí, uzavírala navzájem slabší příčkou,
Obr. Indukční elektroměr AEG (vzor Ia) . 98b).
U jiných konstrukcí elektroměrů užívalo pro zmenšení tření železných ná
stavků nebo jazýčků, uložených jádru napětí natočených směru otáčení ko
touče. Vlivem značného rozptylu
magnetického toku napětí trojramenném
jádru, jakož vlivem otevřeného jádra proudu
se dosáhlo značného vzájemného posunu obou
magnetických polí.
Elektroměrová technika Evropě nezůstala daleko Amerikou. mezeře mezi jádrem a
protipólem otáčel hliníkový kotouč.
Původní 'indukční elektroměr Siem ens-Schuckert.
4.
Jeden původních návrhů pro zmenšení tření klidu, který sice dnes již ne
užívá, ale stojí zmínku, pochází firmy Siem ens alske. Magne
tický tok cívek proudu prostupoval tedy vel
ké části vzduchem. Elektroměr
měl spodní ložisko uloženo volném konci pružného ocelového perka, jehož druhý
konec byl upevněn kostře. 93).
Podobně jako elektrodynamických bylo
nutné také indukčních elektroměrů od-
lehčiti kotvu nevítaného tření. Pod volným koncem perka byl malý elektromagnet,
který svým střídavým magnetickým polem působil perko tak, chvělo na
pomáhalo rozběhu kotouče.
92
. Přesný 90° posun na
řizoval podle Belfielda posouvatelnou sponou
na odporové smyčce, jež spojovala nakrátko
několik závitů, navinutých středním rameni
nad cívkou napětí. Výstupek litinového spodku pouzdra,
vyčnívající nad prostřední rameno, tvořil proti
pól jádra napětí. Již roce 1905
daly trh známé iem s-S rto závody novou dobrou konstrukci
indukčního elektroměru (obr. 94) anebo vodorovným po
sunem závitu nakrátko, který prostupován hnacím tokem napětí (General Electric
Company obr.. Ježto dosavadní elektroměry již vykazovaly
určitou přesnost registraci, musil nepříznivý účinek tření, projevující zejména
při malém zatížení, vhodnou úpravou dobře vyloučiti.
V důsledku známého poznatku pro dosažení 90° posunu provedla také firma
AEG úpravu svého dosavadního indukčního elektroměru. Indukční elektroměr Siemens-Schuckert. Váha pouhé
ho kotouče osou byla však značně menší než
váha kotvy vinutím kolektorkem, takže
také tření klidu bylo znatelně menší. Vlivem nepatrné nesymetrie magnetického toku vznikl dostačující přídavný
moment, který vyrovnával záporné chyby při malém zatížení (viz ohnutý jazýček
u Raabova elektroměru obr. 99), měřícího uspokojující přesností při libovolném
fázovém posunu.
Trojramenné jádro velkým rozptylem
mělo středním silnějším rameni cívku napětí
a obou krajních slabších ramenech cívky
proudu. Jeho váha byla proti dřívěj
ším konstrukcím již dosti malá (3‘6 kg)
