Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 89 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Elektroměr měl trojramenné jádro, jehož dvou krajních
ramenech byly navinuty cívky napětí Cn2?kdežto cívky proudu Cpi CV2
Obr. 95). Potřebného 90° po
sunu bylo dosaženo vhodnou tlumivkou
a ohmickým odporem (obr. Tlu
mivka byla však tentokráte zařaděna
za dvěma vedle sebe spojenými větvemi,
z nichž jednu tvořily cívky napětí a
druhou ohmický odpor opatřený
zvláštním přepínačem, jímž bylo možno
naříditi 90° posun.
Cívky proudu byly tak vinuty, aby
v jednom krajním rameni výsledný
tok zesiloval druhém zeslaboval.
V tomtéž základním sestavení bylo
užito tohoto vzoru elektroměru pro
indukční zatížení. Správným nařízením odporu dosáhlo 90° posunu výsledného magne
tického pole napětí účinným polem proudu. 95. Schéma původního indukčního elektroměru''AEG
pro měření spotřeby při ohmickém zatížení.ještě druhé pole napětí, posunuté proti prvnímu 180°. Brzdicí moment způsoboval
stálý magnet, umístěný protější
straně kotouče. 94.
Nebyla-li mezera celé délce jádra
přesně stejná, rozdělil tok cívek na
pětí obou krajních ramenech nesou-
měrně, čímž byl způsoben fázový posun
mezi oběma magnetickými větvemi.
Tlumivka ohmický odpor učinily
elektroměr značně složitějším oproti
. Toho dosáhlo pomocí
vložené sekundární cívky několika závity, jež byly spojeny řiditelným ohmickým
odporem.
byly nasazeny středním jednom
krajním rameni. 94.
Obr. Tentokrát ovšem
kotouč otáčel závisle odebíraném
proudu.
8 Indukční elektroměry AEG .
Vzniklým posunem nesouměrností
magnetických toků dal kotouč po
hybu podobně jako prve nestejnou vzdu
chovou mezerou. Pro značnou jednoduchost
převzalo pozdější době Belfieldův návrh pro nařizování 90° posunu mnoho jiných
výrobců jak Evropě, tak Americe. Trojramenné jádro se
uzavíralo přes vzduchovou mezeru, níž
se otáčel kotouč, příčkou P. Spojení indukčního elektroměru odporem
a tlumivkou pro ěření spotřeby při indukčním zatížení.Tato
okolnost již sama způsobila otáčení ko
touče, aniž cívkami proudu protékal
proud. Musila proto býti mezera tak
nařízena, aby vznikl cívek napětí
takový samostatný moment, který by
vyvažoval pouze tření nezpůsoboval
otáčení kotouče, nebyl-li elektroměr za
těžován.
Kolem roku 1900 provedla také firma AEG jednoduchou konstrukci jednofázo
vého elektroměru pro bezindukční zatížení, jehož princip patrný schematického
znázornění obr. Tento návrh byl částečně odvozen
od původního Shallenbergerova indukčního elektroměru
