ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 89 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tento návrh byl částečně odvozen od původního Shallenbergerova indukčního elektroměru. 8 Indukční elektroměry AEG . Schéma původního indukčního elektroměru''AEG pro měření spotřeby při ohmickém zatížení. Nebyla-li mezera celé délce jádra přesně stejná, rozdělil tok cívek na­ pětí obou krajních ramenech nesou- měrně, čímž byl způsoben fázový posun mezi oběma magnetickými větvemi.Tato okolnost již sama způsobila otáčení ko­ touče, aniž cívkami proudu protékal proud. Trojramenné jádro se uzavíralo přes vzduchovou mezeru, níž se otáčel kotouč, příčkou P. Elektroměr měl trojramenné jádro, jehož dvou krajních ramenech byly navinuty cívky napětí Cn2?kdežto cívky proudu Cpi CV2 Obr. Musila proto býti mezera tak nařízena, aby vznikl cívek napětí takový samostatný moment, který by vyvažoval pouze tření nezpůsoboval otáčení kotouče, nebyl-li elektroměr za­ těžován. Správným nařízením odporu dosáhlo 90° posunu výsledného magne­ tického pole napětí účinným polem proudu. Cívky proudu byly tak vinuty, aby v jednom krajním rameni výsledný tok zesiloval druhém zeslaboval. Tlumivka ohmický odpor učinily elektroměr značně složitějším oproti . Tlu­ mivka byla však tentokráte zařaděna za dvěma vedle sebe spojenými větvemi, z nichž jednu tvořily cívky napětí a druhou ohmický odpor opatřený zvláštním přepínačem, jímž bylo možno naříditi 90° posun. V tomtéž základním sestavení bylo užito tohoto vzoru elektroměru pro indukční zatížení. 94. Obr. 95. Potřebného 90° po­ sunu bylo dosaženo vhodnou tlumivkou a ohmickým odporem (obr. Spojení indukčního elektroměru odporem a tlumivkou pro ěření spotřeby při indukčním zatížení. 94. Vzniklým posunem nesouměrností magnetických toků dal kotouč po­ hybu podobně jako prve nestejnou vzdu­ chovou mezerou. Brzdicí moment způsoboval stálý magnet, umístěný protější straně kotouče. Toho dosáhlo pomocí vložené sekundární cívky několika závity, jež byly spojeny řiditelným ohmickým odporem. Pro značnou jednoduchost převzalo pozdější době Belfieldův návrh pro nařizování 90° posunu mnoho jiných výrobců jak Evropě, tak Americe. Tentokrát ovšem kotouč otáčel závisle odebíraném proudu. byly nasazeny středním jednom krajním rameni.ještě druhé pole napětí, posunuté proti prvnímu 180°. Kolem roku 1900 provedla také firma AEG jednoduchou konstrukci jednofázo­ vého elektroměru pro bezindukční zatížení, jehož princip patrný schematického znázornění obr. 95)