Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 88 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Praxe požadovala jednoduchost láci. Tyto elektroměry
byly ovšem určeny pouze pro zatížení bez indukce (žárovky, topidla pod. Měl-li totiž elektroměr mezi oběma magne
tickými poli menší posun než 90°,
vznikaly při vzrůstajícím indukčním
zatížení větší záporné chyby.
Téměř současně Raabem přihlásil další návrh dosažení 90° posunu Ame
ričan elfield.);
poněvadž byly jednodušší, byly také levnější. Belfieldův indukční elektroměr.
5. Proti pólům obou jader na- obr•93- RooM'' indukční elektroměr. Vzájemným
působením obou příslušně seřízených
hnacích ústrojí kotouč pak vy
rovnaly záporné chyby. Jim byl předřaděn
ohmický řiditelný odpor pro přesné
nařízení potřebného posunu.dosáhly jádru napětí cívkami jádru proudu cívkou elektro
magnetické vztahy, potřebné pro správnou činnost elektroměru při indukčním
zatížení. Obě
hnací ústrojí připojovala síťové
napětí.
Dr. Byla něho aretace otočného ústrojí, chránící elektroměr při
dopravě. Bylo
proto třeba druhým hnacím ústrojím
s malým posunem mezi magnetický
mi toky způsobiti tažnou sílu, která
by naproti tomu při větším indukč
ním zatížení vzrůstala. odfirmy Hartmann Braun užilu svého elektroměru bubnovou
kotvou pro napájení cívky napětí zvláštního transformátorku předřaděným řidi
telným ohmickým odporem, čímž dal vhodně naříditi požadovaný 90° posun mezi
hnacími toky. 93), měřící správně při libovolném fázovém posunu,
byl sestaven podle jednoduché úvahy. Jelikož měl otevřené jádro napětí cívku proudu bez železa, byla pocho
pitelně jeho vlastní spotřeba dosti značná. Brugerův indukční elektroměr.
6 Raabův indukční elektroměr.
Teprve roku 1895 podařilo Německu vyrovnati poměrně jedno
duchým přídavným zařízením záporné chyby, způsobené menším než 90° posunem
účinného pole napětí účinným polem proudu.
Praktickému užívání těchto nákladných přídavných zařízení stavěly však
v elektrárenském provozu rozličné překážky.
Elektroměr měl dvě železná
z plechů složená jádra napětí tvaru
V. Počítací strojek byl ručičkový. Jedno hlavní velkým průřezem
a mnoha závity tenkého drátu a
druhé menší pomocné jádro malým
počtem závitů.
Raabův elektroměr uvedla prodeje firm Siemens-Schuckert roku 1896,
která tyto elektroměry vyráběla také zjednodušené úpravě, jež neměla pomocné
jádro napětí, způsobující správnou registraci při fázovém posunu.
Raabův elektroměr (obr.
7.
pěti bylo oválné proudové vinutí bez
železa. Podle něho způsobovalo jádro napětí kromě svého hlavního pole
87
. Mezi touto cívkou póly jader napětí otáčel měděný kotouč, [brzděný
stálým magnetem.
Raabův elektroměr byl objemově již asi 3krát menší než Bläthyho elektroměr
a vážil asi kg
