Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 88 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Teprve roku 1895 podařilo Německu vyrovnati poměrně jedno
duchým přídavným zařízením záporné chyby, způsobené menším než 90° posunem
účinného pole napětí účinným polem proudu.
pěti bylo oválné proudové vinutí bez
železa.
5. Tyto elektroměry
byly ovšem určeny pouze pro zatížení bez indukce (žárovky, topidla pod.
Praktickému užívání těchto nákladných přídavných zařízení stavěly však
v elektrárenském provozu rozličné překážky. Mezi touto cívkou póly jader napětí otáčel měděný kotouč, [brzděný
stálým magnetem. Jelikož měl otevřené jádro napětí cívku proudu bez železa, byla pocho
pitelně jeho vlastní spotřeba dosti značná. Belfieldův indukční elektroměr.dosáhly jádru napětí cívkami jádru proudu cívkou elektro
magnetické vztahy, potřebné pro správnou činnost elektroměru při indukčním
zatížení.
Raabův elektroměr (obr. Praxe požadovala jednoduchost láci.
Dr.
7. odfirmy Hartmann Braun užilu svého elektroměru bubnovou
kotvou pro napájení cívky napětí zvláštního transformátorku předřaděným řidi
telným ohmickým odporem, čímž dal vhodně naříditi požadovaný 90° posun mezi
hnacími toky. Bylo
proto třeba druhým hnacím ústrojím
s malým posunem mezi magnetický
mi toky způsobiti tažnou sílu, která
by naproti tomu při větším indukč
ním zatížení vzrůstala.);
poněvadž byly jednodušší, byly také levnější. Jim byl předřaděn
ohmický řiditelný odpor pro přesné
nařízení potřebného posunu. Proti pólům obou jader na- obr•93- RooM'' indukční elektroměr.
6 Raabův indukční elektroměr.
Raabův elektroměr uvedla prodeje firm Siemens-Schuckert roku 1896,
která tyto elektroměry vyráběla také zjednodušené úpravě, jež neměla pomocné
jádro napětí, způsobující správnou registraci při fázovém posunu.
Elektroměr měl dvě železná
z plechů složená jádra napětí tvaru
V. Vzájemným
působením obou příslušně seřízených
hnacích ústrojí kotouč pak vy
rovnaly záporné chyby. 93), měřící správně při libovolném fázovém posunu,
byl sestaven podle jednoduché úvahy.
Raabův elektroměr byl objemově již asi 3krát menší než Bläthyho elektroměr
a vážil asi kg. Obě
hnací ústrojí připojovala síťové
napětí. Podle něho způsobovalo jádro napětí kromě svého hlavního pole
87
. Počítací strojek byl ručičkový. Měl-li totiž elektroměr mezi oběma magne
tickými poli menší posun než 90°,
vznikaly při vzrůstajícím indukčním
zatížení větší záporné chyby. Brugerův indukční elektroměr. Byla něho aretace otočného ústrojí, chránící elektroměr při
dopravě.
Téměř současně Raabem přihlásil další návrh dosažení 90° posunu Ame
ričan elfield. Jedno hlavní velkým průřezem
a mnoha závity tenkého drátu a
druhé menší pomocné jádro malým
počtem závitů
