Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 88 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
odfirmy Hartmann Braun užilu svého elektroměru bubnovou
kotvou pro napájení cívky napětí zvláštního transformátorku předřaděným řidi
telným ohmickým odporem, čímž dal vhodně naříditi požadovaný 90° posun mezi
hnacími toky. Mezi touto cívkou póly jader napětí otáčel měděný kotouč, [brzděný
stálým magnetem. Jelikož měl otevřené jádro napětí cívku proudu bez železa, byla pocho
pitelně jeho vlastní spotřeba dosti značná. Praxe požadovala jednoduchost láci. Proti pólům obou jader na- obr•93- RooM'' indukční elektroměr. Počítací strojek byl ručičkový. 93), měřící správně při libovolném fázovém posunu,
byl sestaven podle jednoduché úvahy. Brugerův indukční elektroměr.
Elektroměr měl dvě železná
z plechů složená jádra napětí tvaru
V.
Praktickému užívání těchto nákladných přídavných zařízení stavěly však
v elektrárenském provozu rozličné překážky. Vzájemným
působením obou příslušně seřízených
hnacích ústrojí kotouč pak vy
rovnaly záporné chyby. Měl-li totiž elektroměr mezi oběma magne
tickými poli menší posun než 90°,
vznikaly při vzrůstajícím indukčním
zatížení větší záporné chyby.
Dr.
pěti bylo oválné proudové vinutí bez
železa.
Raabův elektroměr (obr. Podle něho způsobovalo jádro napětí kromě svého hlavního pole
87
.dosáhly jádru napětí cívkami jádru proudu cívkou elektro
magnetické vztahy, potřebné pro správnou činnost elektroměru při indukčním
zatížení. Obě
hnací ústrojí připojovala síťové
napětí.
7.
6 Raabův indukční elektroměr. Jedno hlavní velkým průřezem
a mnoha závity tenkého drátu a
druhé menší pomocné jádro malým
počtem závitů. Byla něho aretace otočného ústrojí, chránící elektroměr při
dopravě. Tyto elektroměry
byly ovšem určeny pouze pro zatížení bez indukce (žárovky, topidla pod.);
poněvadž byly jednodušší, byly také levnější. Belfieldův indukční elektroměr.
Raabův elektroměr byl objemově již asi 3krát menší než Bläthyho elektroměr
a vážil asi kg. Bylo
proto třeba druhým hnacím ústrojím
s malým posunem mezi magnetický
mi toky způsobiti tažnou sílu, která
by naproti tomu při větším indukč
ním zatížení vzrůstala.
Teprve roku 1895 podařilo Německu vyrovnati poměrně jedno
duchým přídavným zařízením záporné chyby, způsobené menším než 90° posunem
účinného pole napětí účinným polem proudu. Jim byl předřaděn
ohmický řiditelný odpor pro přesné
nařízení potřebného posunu.
5.
Téměř současně Raabem přihlásil další návrh dosažení 90° posunu Ame
ričan elfield.
Raabův elektroměr uvedla prodeje firm Siemens-Schuckert roku 1896,
která tyto elektroměry vyráběla také zjednodušené úpravě, jež neměla pomocné
jádro napětí, způsobující správnou registraci při fázovém posunu
