ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 88 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jelikož měl otevřené jádro napětí cívku proudu bez železa, byla pocho­ pitelně jeho vlastní spotřeba dosti značná. odfirmy Hartmann Braun užilu svého elektroměru bubnovou kotvou pro napájení cívky napětí zvláštního transformátorku předřaděným řidi­ telným ohmickým odporem, čímž dal vhodně naříditi požadovaný 90° posun mezi hnacími toky. Praktickému užívání těchto nákladných přídavných zařízení stavěly však v elektrárenském provozu rozličné překážky. pěti bylo oválné proudové vinutí bez železa. Podle něho způsobovalo jádro napětí kromě svého hlavního pole 87 . Dr.dosáhly jádru napětí cívkami jádru proudu cívkou elektro­ magnetické vztahy, potřebné pro správnou činnost elektroměru při indukčním zatížení. 7. Mezi touto cívkou póly jader napětí otáčel měděný kotouč, [brzděný stálým magnetem. Raabův elektroměr uvedla prodeje firm Siemens-Schuckert roku 1896, která tyto elektroměry vyráběla také zjednodušené úpravě, jež neměla pomocné jádro napětí, způsobující správnou registraci při fázovém posunu. Počítací strojek byl ručičkový. Teprve roku 1895 podařilo Německu vyrovnati poměrně jedno­ duchým přídavným zařízením záporné chyby, způsobené menším než 90° posunem účinného pole napětí účinným polem proudu. Měl-li totiž elektroměr mezi oběma magne­ tickými poli menší posun než 90°, vznikaly při vzrůstajícím indukčním zatížení větší záporné chyby. Proti pólům obou jader na- obr•93- RooM'' indukční elektroměr. Elektroměr měl dvě železná z plechů složená jádra napětí tvaru V. Jim byl předřaděn ohmický řiditelný odpor pro přesné nařízení potřebného posunu. Belfieldův indukční elektroměr. 6 Raabův indukční elektroměr. 5. Téměř současně Raabem přihlásil další návrh dosažení 90° posunu Ame­ ričan elfield. Byla něho aretace otočného ústrojí, chránící elektroměr při dopravě. Praxe požadovala jednoduchost láci. Brugerův indukční elektroměr. Tyto elektroměry byly ovšem určeny pouze pro zatížení bez indukce (žárovky, topidla pod. Vzájemným působením obou příslušně seřízených hnacích ústrojí kotouč pak vy­ rovnaly záporné chyby. Jedno hlavní velkým průřezem a mnoha závity tenkého drátu a druhé menší pomocné jádro malým počtem závitů. Raabův elektroměr (obr. 93), měřící správně při libovolném fázovém posunu, byl sestaven podle jednoduché úvahy.); poněvadž byly jednodušší, byly také levnější. Obě hnací ústrojí připojovala síťové napětí. Raabův elektroměr byl objemově již asi 3krát menší než Bläthyho elektroměr a vážil asi kg. Bylo proto třeba druhým hnacím ústrojím s malým posunem mezi magnetický­ mi toky způsobiti tažnou sílu, která by naproti tomu při větším indukč­ ním zatížení vzrůstala