Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 81 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Podobný kmitající elektroměr sestavil také el, jehož konstrukci
s malými změnami dlouho vyráběla firm<a AEG. Magne
tická osa těchto cíveček souhlasí mag
netickou osou cívky napětí, uložené na
hřídeli uvnitř cívek proudu. Hlavní proud prochází
cívkou proudu Cp. soustředěny jednom místě, přestože
jejich elektroměry byly rozličných místech zařízení. Počítací strojky mohly býti př.
V základní poloze (před činností) kotva držena perkemp kontaktu \.84 itající elektroměr (Pcdle Hum mela. cívce napětí přivádí proud dvěma vodivými stříbrnými vlákny vx
a v2. Byly právě
kontakty, jež způsobovaly obyčejně po
ruchy kmitajícího elektroměru, přesto-
O r. Konec cívky Cw, který spojený vláknem v2, také spojen kmitajícím kon
taktem obrázku toto spojení naznačeno tečkované).
Lotzův Hummelův kmitající elek
troměr možno považovati jediný druh
elektroměru, jehož pohyblivý systém ne
ní zatěžován počítacím strojkem. Práce, vyrobená elektrodyna-
mickým účinkem cívky napětí proudu, vyrovnávána magnetickou brzdou, jako
točivý moment obyčejného motorického elektroměru.
Činnost relé jest řízena kmitajícím kontaktem /c, který při styku některým kon
taktů spojuje nakrátko jeden elektromagnetů nebo Kotva je
přitažena právě buzeným elektromagnetem obrací smysl proudu cívce napětí.
Příslušné odpory připojují proto, aby kontakty rozpojovaly slabší
proud, aby tím zmenšilo jejich opotřebování. Celkovou úpravu tohoto elektroměru
je viděti obr. Každé vychýlení kotvy přenáší postrkovým převodem na
počítací strojek.
Provozní praxe však ukázala velmi ne
snadné dodržení tohoto zásadního před
pokladu správné činnosti.
O několik let později zpracoval Švýcarsku nezávisle Thomsonovi
podobnou myšlenku kmitajícího elektroměru (roku 1896).
Lotzův elektroměr měl výhodu, počítací strojek mohl býti mimo elektro
měr. 83. Jeho
registrace tedy ovlivňována pouze
proměnným třením ložiskách.ita jíc elek tro ěr. Cívka napětí pouze plochá (není vinuta bubnu), neboť
se neotáčí, nýbrž jen kmitá celým pohyblivým ústrojím sem tam mezi kontakty
k± k2.
Opačný směr pole cívky napětí způsobí vždy opačný smysl pohybu kotvy, což se
neustále opakuje. Podstat
ným předpokladem správné registrace
jest ovšem bezvadná činnost kontaktů. Dvojité relé elektromagnety kotvou obrací
smysl proudu cívce napětí Cn.
c) elův ita jíc elek tro ěr.
Toto astatické uspořádání cívky napětí
odstraňuje, podobně jako obyčejných
elektrodynamických přístrojů bez železa,
vliv cizích magnetických polí činnost
elektroměru.) jejich původně předpokládaný Úkol
80
. Pozoruhodné jsou
dvě malé cívečky, uložené ose kmita
jícího ústrojí vně cívek proudu. 84. Schéma Lotzova elektro
měru podává obr. Obě cívečky
jsou zapojeny řadě cívkou napětí
