Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 81 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Lotzův Hummelův kmitající elek
troměr možno považovati jediný druh
elektroměru, jehož pohyblivý systém ne
ní zatěžován počítacím strojkem. Magne
tická osa těchto cíveček souhlasí mag
netickou osou cívky napětí, uložené na
hřídeli uvnitř cívek proudu.
Podobný kmitající elektroměr sestavil také el, jehož konstrukci
s malými změnami dlouho vyráběla firm<a AEG.
Činnost relé jest řízena kmitajícím kontaktem /c, který při styku některým kon
taktů spojuje nakrátko jeden elektromagnetů nebo Kotva je
přitažena právě buzeným elektromagnetem obrací smysl proudu cívce napětí.
c) elův ita jíc elek tro ěr. Celkovou úpravu tohoto elektroměru
je viděti obr.
Provozní praxe však ukázala velmi ne
snadné dodržení tohoto zásadního před
pokladu správné činnosti. Každé vychýlení kotvy přenáší postrkovým převodem na
počítací strojek.ita jíc elek tro ěr. Podstat
ným předpokladem správné registrace
jest ovšem bezvadná činnost kontaktů. Jeho
registrace tedy ovlivňována pouze
proměnným třením ložiskách.
Lotzův elektroměr měl výhodu, počítací strojek mohl býti mimo elektro
měr.
Toto astatické uspořádání cívky napětí
odstraňuje, podobně jako obyčejných
elektrodynamických přístrojů bez železa,
vliv cizích magnetických polí činnost
elektroměru. Hlavní proud prochází
cívkou proudu Cp. Konec cívky Cw, který spojený vláknem v2, také spojen kmitajícím kon
taktem obrázku toto spojení naznačeno tečkované). Pozoruhodné jsou
dvě malé cívečky, uložené ose kmita
jícího ústrojí vně cívek proudu. cívce napětí přivádí proud dvěma vodivými stříbrnými vlákny vx
a v2. soustředěny jednom místě, přestože
jejich elektroměry byly rozličných místech zařízení.
Příslušné odpory připojují proto, aby kontakty rozpojovaly slabší
proud, aby tím zmenšilo jejich opotřebování. Práce, vyrobená elektrodyna-
mickým účinkem cívky napětí proudu, vyrovnávána magnetickou brzdou, jako
točivý moment obyčejného motorického elektroměru.
O několik let později zpracoval Švýcarsku nezávisle Thomsonovi
podobnou myšlenku kmitajícího elektroměru (roku 1896).84 itající elektroměr (Pcdle Hum mela. Schéma Lotzova elektro
měru podává obr. Byly právě
kontakty, jež způsobovaly obyčejně po
ruchy kmitajícího elektroměru, přesto-
O r. Cívka napětí pouze plochá (není vinuta bubnu), neboť
se neotáčí, nýbrž jen kmitá celým pohyblivým ústrojím sem tam mezi kontakty
k± k2.
Opačný směr pole cívky napětí způsobí vždy opačný smysl pohybu kotvy, což se
neustále opakuje. Obě cívečky
jsou zapojeny řadě cívkou napětí.) jejich původně předpokládaný Úkol
80
. Počítací strojky mohly býti př. Dvojité relé elektromagnety kotvou obrací
smysl proudu cívce napětí Cn. 84. 83.
V základní poloze (před činností) kotva držena perkemp kontaktu \
