Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 81 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Podstat
ným předpokladem správné registrace
jest ovšem bezvadná činnost kontaktů. 84. Jeho
registrace tedy ovlivňována pouze
proměnným třením ložiskách.84 itající elektroměr (Pcdle Hum mela. Pozoruhodné jsou
dvě malé cívečky, uložené ose kmita
jícího ústrojí vně cívek proudu. Hlavní proud prochází
cívkou proudu Cp.
Lotzův elektroměr měl výhodu, počítací strojek mohl býti mimo elektro
měr. Obě cívečky
jsou zapojeny řadě cívkou napětí.
Toto astatické uspořádání cívky napětí
odstraňuje, podobně jako obyčejných
elektrodynamických přístrojů bez železa,
vliv cizích magnetických polí činnost
elektroměru.
Provozní praxe však ukázala velmi ne
snadné dodržení tohoto zásadního před
pokladu správné činnosti. Byly právě
kontakty, jež způsobovaly obyčejně po
ruchy kmitajícího elektroměru, přesto-
O r.
O několik let později zpracoval Švýcarsku nezávisle Thomsonovi
podobnou myšlenku kmitajícího elektroměru (roku 1896). Cívka napětí pouze plochá (není vinuta bubnu), neboť
se neotáčí, nýbrž jen kmitá celým pohyblivým ústrojím sem tam mezi kontakty
k± k2. Konec cívky Cw, který spojený vláknem v2, také spojen kmitajícím kon
taktem obrázku toto spojení naznačeno tečkované). soustředěny jednom místě, přestože
jejich elektroměry byly rozličných místech zařízení. Magne
tická osa těchto cíveček souhlasí mag
netickou osou cívky napětí, uložené na
hřídeli uvnitř cívek proudu. Počítací strojky mohly býti př. Dvojité relé elektromagnety kotvou obrací
smysl proudu cívce napětí Cn. Celkovou úpravu tohoto elektroměru
je viděti obr.
Opačný směr pole cívky napětí způsobí vždy opačný smysl pohybu kotvy, což se
neustále opakuje. Každé vychýlení kotvy přenáší postrkovým převodem na
počítací strojek. cívce napětí přivádí proud dvěma vodivými stříbrnými vlákny vx
a v2.) jejich původně předpokládaný Úkol
80
.
Příslušné odpory připojují proto, aby kontakty rozpojovaly slabší
proud, aby tím zmenšilo jejich opotřebování. Schéma Lotzova elektro
měru podává obr. 83.
Lotzův Hummelův kmitající elek
troměr možno považovati jediný druh
elektroměru, jehož pohyblivý systém ne
ní zatěžován počítacím strojkem.ita jíc elek tro ěr. Práce, vyrobená elektrodyna-
mickým účinkem cívky napětí proudu, vyrovnávána magnetickou brzdou, jako
točivý moment obyčejného motorického elektroměru.
V základní poloze (před činností) kotva držena perkemp kontaktu \.
Podobný kmitající elektroměr sestavil také el, jehož konstrukci
s malými změnami dlouho vyráběla firm<a AEG.
c) elův ita jíc elek tro ěr.
Činnost relé jest řízena kmitajícím kontaktem /c, který při styku některým kon
taktů spojuje nakrátko jeden elektromagnetů nebo Kotva je
přitažena právě buzeným elektromagnetem obrací smysl proudu cívce napětí
