ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 81 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podstat­ ným předpokladem správné registrace jest ovšem bezvadná činnost kontaktů. cívce napětí přivádí proud dvěma vodivými stříbrnými vlákny vx a v2. Byly právě kontakty, jež způsobovaly obyčejně po­ ruchy kmitajícího elektroměru, přesto- O r. Opačný směr pole cívky napětí způsobí vždy opačný smysl pohybu kotvy, což se neustále opakuje. Hlavní proud prochází cívkou proudu Cp.ita jíc elek tro ěr. Činnost relé jest řízena kmitajícím kontaktem /c, který při styku některým kon­ taktů spojuje nakrátko jeden elektromagnetů nebo Kotva je přitažena právě buzeným elektromagnetem obrací smysl proudu cívce napětí. Provozní praxe však ukázala velmi ne­ snadné dodržení tohoto zásadního před­ pokladu správné činnosti.) jejich původně předpokládaný Úkol 80 . Počítací strojky mohly býti př.84 itající elektroměr (Pcdle Hum mela. Konec cívky Cw, který spojený vláknem v2, také spojen kmitajícím kon­ taktem obrázku toto spojení naznačeno tečkované). Pozoruhodné jsou dvě malé cívečky, uložené ose kmita­ jícího ústrojí vně cívek proudu. Lotzův Hummelův kmitající elek­ troměr možno považovati jediný druh elektroměru, jehož pohyblivý systém ne­ ní zatěžován počítacím strojkem. Dvojité relé elektromagnety kotvou obrací smysl proudu cívce napětí Cn. Podobný kmitající elektroměr sestavil také el, jehož konstrukci s malými změnami dlouho vyráběla firm<a AEG. Toto astatické uspořádání cívky napětí odstraňuje, podobně jako obyčejných elektrodynamických přístrojů bez železa, vliv cizích magnetických polí činnost elektroměru. V základní poloze (před činností) kotva držena perkemp kontaktu \. 83. Lotzův elektroměr měl výhodu, počítací strojek mohl býti mimo elektro­ měr. soustředěny jednom místě, přestože jejich elektroměry byly rozličných místech zařízení. Obě cívečky jsou zapojeny řadě cívkou napětí. O několik let později zpracoval Švýcarsku nezávisle Thomsonovi podobnou myšlenku kmitajícího elektroměru (roku 1896). c) elův ita jíc elek tro ěr. Magne­ tická osa těchto cíveček souhlasí mag­ netickou osou cívky napětí, uložené na hřídeli uvnitř cívek proudu. Každé vychýlení kotvy přenáší postrkovým převodem na počítací strojek. Schéma Lotzova elektro­ měru podává obr. Cívka napětí pouze plochá (není vinuta bubnu), neboť se neotáčí, nýbrž jen kmitá celým pohyblivým ústrojím sem tam mezi kontakty k± k2. Celkovou úpravu tohoto elektroměru je viděti obr. Příslušné odpory připojují proto, aby kontakty rozpojovaly slabší proud, aby tím zmenšilo jejich opotřebování. 84. Jeho registrace tedy ovlivňována pouze proměnným třením ložiskách. Práce, vyrobená elektrodyna- mickým účinkem cívky napětí proudu, vyrovnávána magnetickou brzdou, jako točivý moment obyčejného motorického elektroměru