ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 73 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. . Tím byl položen důležitý základ pro konstrukci pozdějších motorických elektroměrů. Protékal-li cívkami proud, otáčela vnitřní cívka (kotva) vzniklým elektrodynamickým účinkem podobně jako derivační motor.. Zatím motorické elektroměry nastupovaly svoji vývojovou dráhu, byly na­ vrhovány tehdejší pozdější době rozličné elektroměry, založené elektro­ Obr.. Byl tedy první watthodinový elektrodynamický elektroměr vyloučením železa v hnacím ústrojí. Svoje vývody doložil matematickými podklady.. Brzdění otáčející kotvy—zásadní požadavek správné činnosti elektoměru— dělo Siemensova původního elektroměru vhodnými křidélky, připevněnými na ose kotvy, která byla celým měřicím systémem uložena olejové komoře. 70.. Aby bylo možné dráhu kotvy jakoukoliv dobu odčítati, přenášely otáčky kotvy na počítací strojek, jehož údaj, násobený příslušnou konstantou, dával spotřebu elektřiny praktických jednotkách.. Výsledkem obou protichůdných čtvercem rychlosti vzrůstajících energií byl pak při určitém zatížení rovnoměrný pohyb kotvy, jejíž dráha dobu —tedy rychlost čas (co byla teprve přímo úměrná skutečně měřené práci t)...... Bylo proto třeba, aby vyrobené energii byla postavena určitá překážka reakce, jejíž velikost byla rovněž každé časové jednotce poměrná čtverci rychlosti kotvy. Kotva byla vinuta tenkým drátkem na isolačním bubnu připojovala kolektorkem a kartáčky přímo síťové napětí.... 2........trického proudu, nedosáhli však žádného praktického výsledku, takže jejich myš­ lenka zatím zapadla. Kolem kotvy byla pevná cívka, vinutá silným drátem dimensovaným pro hlavní proud....... Na mezinárodní výstavě Vídni roku 1882 byl vystavován motorický elektro­ měr stejnosměrný proud, navržený ernerem Siem ensem Jeho úprava je patrná obr. zásadě byl však praktickým uskutečněním původní Edisonovy myšlenky, podle níž mělo užiti rozdíl Siemensova motorku bez železa normálního malého kolektorového motorku se železem.(70) To však nebyl správný úkol elektroměru, aby teprve čtverec rychlosti kotvy byl úměrný měřené energii.... Takový způsob brzdění však vyvrátil roku 1884 Francouz arceli eprez, označiv magnetické brzdění (kovový kotouč otáčí poli stálého magnetu) je­ diný brzdicí prostředek, umožňující přímou poměrnost otáček kotvy elektrické práci. co2 . Rychlost otáčení kotvy byla úměrná součinu proudů, protékajících pevnou a otočnou cívkou... Ježto otočná cívka byla připojena na napětí sítě, byl její proud úměrný napětí takže rychlost kotvy byla poměrná výkonu, odebíranému spotřebičem sítě: co konst.... 72 .(69) čili energie, vyrobená každé časové jednotce elektro­ dynamickým motorkem elektroměrem byla úměrná čtverci rychlosti jeho kotvy: U konst. g) iem ensův ric elek tro ěr.. Siemensův motorický elektroměr.. 70. Elektromechanické elektroměry...