Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 73 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Na mezinárodní výstavě Vídni roku 1882 byl vystavován motorický elektro
měr stejnosměrný proud, navržený ernerem Siem ensem Jeho úprava je
patrná obr......
g) iem ensův ric elek tro ěr. Kotva byla vinuta tenkým drátkem
na isolačním bubnu připojovala kolektorkem a
kartáčky přímo síťové napětí. zásadě byl však praktickým
uskutečněním původní Edisonovy myšlenky, podle
níž mělo užiti rozdíl Siemensova motorku
bez železa normálního malého kolektorového motorku
se železem. ....
Brzdění otáčející kotvy—zásadní požadavek správné činnosti elektoměru—
dělo Siemensova původního elektroměru vhodnými křidélky, připevněnými
na ose kotvy, která byla celým měřicím systémem uložena olejové komoře..............trického proudu, nedosáhli však žádného praktického výsledku, takže jejich myš
lenka zatím zapadla.. Svoje vývody doložil matematickými podklady......
Výsledkem obou protichůdných čtvercem rychlosti vzrůstajících energií
byl pak při určitém zatížení rovnoměrný pohyb kotvy, jejíž dráha dobu —tedy
rychlost čas (co byla teprve přímo úměrná skutečně měřené práci t).
Aby bylo možné dráhu kotvy jakoukoliv dobu odčítati, přenášely otáčky kotvy
na počítací strojek, jehož údaj, násobený příslušnou konstantou, dával spotřebu
elektřiny praktických jednotkách... Tím byl položen důležitý
základ pro konstrukci pozdějších motorických elektroměrů. Byl tedy první watthodinový
elektrodynamický elektroměr vyloučením železa
v hnacím ústrojí..
Takový způsob brzdění však vyvrátil roku 1884 Francouz arceli eprez,
označiv magnetické brzdění (kovový kotouč otáčí poli stálého magnetu) je
diný brzdicí prostředek, umožňující přímou poměrnost otáček kotvy elektrické
práci... Rychlost otáčení kotvy
byla úměrná součinu proudů, protékajících pevnou a
otočnou cívkou.
Siemensův motorický elektroměr..
Protékal-li cívkami proud, otáčela vnitřní
cívka (kotva) vzniklým elektrodynamickým účinkem
podobně jako derivační motor... Elektromechanické elektroměry.(69)
čili energie, vyrobená každé časové jednotce elektro
dynamickým motorkem elektroměrem byla
úměrná čtverci rychlosti jeho kotvy:
U konst. 70.. 70. Bylo proto třeba, aby vyrobené energii byla postavena
určitá překážka reakce, jejíž velikost byla rovněž každé časové jednotce
poměrná čtverci rychlosti kotvy. co2 ....(70)
To však nebyl správný úkol elektroměru, aby teprve čtverec rychlosti kotvy byl
úměrný měřené energii.
Zatím motorické elektroměry nastupovaly svoji vývojovou dráhu, byly na
vrhovány tehdejší pozdější době rozličné elektroměry, založené elektro
Obr. Kolem kotvy byla
pevná cívka, vinutá silným drátem dimensovaným
pro hlavní proud.
2.
72
.. Ježto otočná cívka byla připojena na
napětí sítě, byl její proud úměrný napětí takže
rychlost kotvy byla poměrná výkonu, odebíranému
spotřebičem sítě:
co konst
