ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 456 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Musí velmi dobře při- léhati spodku elektroměru, aby dovnitř nevnikal prach. Bývá zhotoven železného ten­ kého plíšku nebo drátku. Aby magnety nerezavěly, musí býti chrá­ něny před rzí takovým povlakem, který neoprýskává. Kryty skleněné nebo lisované hmoty nezabraňují vlivu cizích magnetických polí. ochraně užívati takových hmot, které neodprýskávají, jelikož tím mohla býti rušena správná činnost elektroměru.rzd icí musí býti tak připevněn, aby dala přesně naříditi me­ zera oboustranně kotouěe aby bylo snadné seřizování šroubovákem, je-li opatřen mikrometrickým šroubem, anebo klíěem. Mrtvý chod tohoto válečku nesmí býti větší než těchto dílků. k) lav elektroměru buď vylisován jednoho kusu anebo ně­ kolika kusů, které musí býti dobře svařeny. Železný kryt lépe chrání cizích magnetických polí, avšak elektroměr při nasazeném železném krytu počítá více, než je-li kryt sejmutý, což důležité při seřizování elektroměrů. j) íta tro kostře přišroubován tak, aby dal povolením šroubků lehce naříditi správný záběr šnekového kolečka. elektrické stránce hliníkový kryt lepší než železný, jelikož nemění téměř chyby elektroměru, není značného rozdílu rych­ losti kotouče při nasazeném anebo sejmutém krytu lehčí. Poslední váleček musí míti setinné dělení. 1) chrání rezavějící součástky před zničením. Orámování červené jest něco širší než orámování černé. Válečky musí míti číslice dělení barvy bílé černém poli. nich mají dvě poslední místa otáčeti spojitě (plynule) při jmenovitém zatížení musí poslední váleček otočiti kratší dobu než 370 vteřin elektroměrů pro přímé měření dobu delší než minut u elektroměrů, jichž užije spojení měřicími transformátory. spodku elektroměru musí dáti kryt přišroubovati aspoň dvěma šroubky zaplombování (závit 4), které musí býti zajištěny před vypadnutím. Musí býti tak upraven, aby jeho číselník nepřetočil 840 hodin při jmenovitém zatížení. Jednotlivé válečky musí míti převod 1:10 (dekadický). m) vorkovnice budiž dobrého isolantu; musí vzdorovati mechanickému poškození, musí býti nehořlavá, nesmí poškozovati vyšší teplotou nesmí vlhnouti. nás nejvíce uží­ vané jsou počítací strojky válečkové. V místech, kde číselník kotouč, jsou krytu vytvořena okénka pří­ padě jedno velké—, která jsou zasklena aspoň 2'3 tlustým sklem tak, aby čelní plocha skla ležela víc jak 2'5 nejpřednějším místem krytu. Někteří výrobci zavádějí též kryty umělé lisované hmoty, případě skla. Číselník musí míti okénka pro celá místa orámována černě, pro desetinná červeně. Proto býti celém jeho obvodu neškodným lepidlem přilepeno dobré těsnění, které nesmí při odstraňo­ vání krytu odpadávati. cb) rzd icí přístupně upevněn hřídeli kotouče, aby mohl podle potřeby přihnouti blížeji brzdicímu bodu. U dvoj systémových elektroměrů mají býti dva brzdicí body. posledního okénka musí míti číselník odečítací značku. i) rzd icí bod vytvořen hrotem jazýčku, vybíhajícího jádra napětí. třeba, aby byl poněkud větší, aby jeho nahodilým pro­ hnutím netrpěla bezpečnost vnitřních součástí elektroměru. Číslice musí býti aspoň vysoké dělicí čáry dostatečně široké. 452 . Při nahodilém poškození musí dáti snadno vyměniti. Je-li jedna cívka spá­ lena nebo přerušena, nesmí elektroměr běžeti naprázdno. Sklo musí býti okénku velmi těsně upevněno, aby dovnitř elektroměru nevnikal prach ani pára nebo plyny. Bývá buď železný nebo hliníkový; u starších elektroměrů býval též zinkový. nich vždy povšimněme, zdali mají hlavě dostatečně velký otvor pro plombovací lanko motouz. Ke spodku elektroměru připevněna svorkovnice šrouby. Kryt musí býti důkladně pevně proveden, aby chránil elektroměr před me­ chanickým poškozením. Tím sklo méně vystaveno nahodilému rozbití