Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 24 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Mezi obou krajních ram enech fázové zpoždění /3. Protékající proud vyrábí agne
tick terý prostupuje vzduchem ted fázi proudem .
Obr.
Obr.
Pro lepší jasnění popsaných jev nak reslen obr.
5. elkým proudem jf2
vyvolaný větší proud hlavním způsobí větší ětí Ep^ zi-
P zpozdí vektor zdánlivého ětí zároveň jeho složka
E dukuje elektrom otorickou sílu, jevící napětím větše
ným sekundárním proudem vyvolané zpoždění těchto zřejm přenáší
i 11a příslušné agnetisační složky též výslednou agnetisaci ram ene jád ra
s ezerou (proud Im2 íPjbž). 13d). agnetickém toku íPmi
se říká elektrom ěrové rax rozptylový ježto neprojevuje žádného účinku
na kotouč nýbrž pro ték mim účinnou část jád ra.
Pravé rajn ram eno agnetováno prim árního proudem 7,ř«2;
p něm nam ířena agnetisace sekundárním vin tím výsledným agne-
tisačním proudem složek I,2mi 2m2, tak celková agnetisace pravého ram ene
je dána pom ěrně alým celkovým agnetisaěním proudem Im2, budícím '/V/!2. 13a uvažována cívka bez železa. vpravo ukazuje velikost agnetisačních proudů
a levém pravém krajním ram eni. Jejich rozložení elikosti fáze jsou
hlavním bodem toboto řešení. aproti <Pm2, terý
prostupuje ezerou kotoučem azý hnacím tokem značně enší než
rozptylový tok. 13b znázorňuje cívku otevřeném železném jád livem trá způso
bených vířivým roudy, zpožďuje železe <Pm proudem vyrábí
svou agnetisační složkou, úhel fázi proudem -J'/,- neprochází
železem vzduchem Cívka potom yrábí celkový společný @s-
Ze srovnání předešlým diagram zřejm přibližně proud vyrábí
v dobrém agnetickém prostředí nohem větší tok. před stav totéž jád cívkou, avšak železe zatěžován
vířivým proudy, indukovaným asivní destičce Cu. načným vzrůstem celkových
z trá zpozdí toku železe <Pmza proudem značný úhel aniž tom
velikost změní.
M ění-li sekundární proud odporem zůstávají výsledná agnetisace
i vířivé proudy podobně jako jednoduchého (viz obr. e), vzroste pro vzniknuvší sekundární proud prim árním vin tí
proud původní hodnoty hodnotu Oba proudy agnetují jádro
23
. jejich názorný přehled.
Zm enšený odpor původní hodnotě, zvětšený proud vyvolá ted y
zpoždění výsledného agnetického m2, působícího kotouč AI, aniž při
tom velikost změní. hel bude tím větší, čím asivnější bude destička čím více
bude ezery zasunuta.
N asadí-li též uzavřené jád sekundární závity, spojené přes řid iteln ý
odpor (obr.
N aproti zvětšený odpor enšený sekundární proud zrychlí
p původní poloze agnetického <Pm2. ěnou odporu lze tudíž
podle otřeby říd iti hnacího agnetického toku, aby dosáhlo patřičného
fázového posunu.ektorový diagram obr. Souhrnný přehled elektromagnetických jevů.
Levé rajn ram eno agnetuje jed proud imi proud 2mi, kteréžto složky
tvoří celkový velm značný proud mi, projevující levém ram eni tokem <Pmi. livem enších trá úhel enší.
N obr.
T yto skutečnosti potv rzu uvedenou zásadu, čím více agnetický k
zatěžován, tím více zpožďuje. přibližně stálé, neboť
zvětšený sekundární proud zvětší ěrně rim árn proud Jj.
M nohem většího agnetického dosáhne, nasadí-li cívka uzavřené
železné jádro (obr