ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 24 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jejich rozložení elikosti fáze jsou hlavním bodem toboto řešení. 13d). Protékající proud vyrábí agne­ tick terý prostupuje vzduchem ted fázi proudem . 5.ektorový diagram obr. M nohem většího agnetického dosáhne, nasadí-li cívka uzavřené železné jádro (obr. N aproti zvětšený odpor enšený sekundární proud zrychlí p původní poloze agnetického <Pm2. Obr. Pravé rajn ram eno agnetováno prim árního proudem 7,ř«2; p něm nam ířena agnetisace sekundárním vin tím výsledným agne- tisačním proudem složek I,2mi 2m2, tak celková agnetisace pravého ram ene je dána pom ěrně alým celkovým agnetisaěním proudem Im2, budícím '/V/!2. hel bude tím větší, čím asivnější bude destička čím více bude ezery zasunuta. elkým proudem jf2 vyvolaný větší proud hlavním způsobí větší ětí Ep^ zi- P zpozdí vektor zdánlivého ětí zároveň jeho složka E dukuje elektrom otorickou sílu, jevící napětím větše­ ným sekundárním proudem vyvolané zpoždění těchto zřejm přenáší i 11a příslušné agnetisační složky též výslednou agnetisaci ram ene jád ra s ezerou (proud Im2 íPjbž). 13b znázorňuje cívku otevřeném železném jád livem trá způso­ bených vířivým roudy, zpožďuje železe <Pm proudem vyrábí svou agnetisační složkou, úhel fázi proudem -J'/,- neprochází železem vzduchem Cívka potom yrábí celkový společný @s- Ze srovnání předešlým diagram zřejm přibližně proud vyrábí v dobrém agnetickém prostředí nohem větší tok. Souhrnný přehled elektromagnetických jevů. T yto skutečnosti potv rzu uvedenou zásadu, čím více agnetický k zatěžován, tím více zpožďuje. N asadí-li též uzavřené jád sekundární závity, spojené přes řid iteln ý odpor (obr. M ění-li sekundární proud odporem zůstávají výsledná agnetisace i vířivé proudy podobně jako jednoduchého (viz obr. vpravo ukazuje velikost agnetisačních proudů a levém pravém krajním ram eni. Levé rajn ram eno agnetuje jed proud imi proud 2mi, kteréžto složky tvoří celkový velm značný proud mi, projevující levém ram eni tokem <Pmi. Pro lepší jasnění popsaných jev nak reslen obr. N obr. Zm enšený odpor původní hodnotě, zvětšený proud vyvolá ted y zpoždění výsledného agnetického m2, působícího kotouč AI, aniž při tom velikost změní. 13a uvažována cívka bez železa. aproti <Pm2, terý prostupuje ezerou kotoučem azý hnacím tokem značně enší než rozptylový tok. agnetickém toku íPmi se říká elektrom ěrové rax rozptylový ježto neprojevuje žádného účinku na kotouč nýbrž pro ték mim účinnou část jád ra. přibližně stálé, neboť zvětšený sekundární proud zvětší ěrně rim árn proud Jj. načným vzrůstem celkových z trá zpozdí toku železe <Pmza proudem značný úhel aniž tom velikost změní. e), vzroste pro vzniknuvší sekundární proud prim árním vin tí proud původní hodnoty hodnotu Oba proudy agnetují jádro 23 . livem enších trá úhel enší. ěnou odporu lze tudíž podle otřeby říd iti hnacího agnetického toku, aby dosáhlo patřičného fázového posunu. Obr. jejich názorný přehled. Mezi obou krajních ram enech fázové zpoždění /3. před stav totéž jád cívkou, avšak železe zatěžován vířivým proudy, indukovaným asivní destičce Cu