ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 23 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
12). O br. (Zá kla jádra napětí elektroměru.jité tic . Podobné pom ěry vyvolá uzavřené sekundární tí, vyrábějící svém ram eni m agnetický tok, nam ířený rim árním <P\, jdoucí prvním krajním ram enem <P\, uzavírající středním ram enem jád ra., jež kryje jed sekundární agnetický <P\ složkou pak to (P'2 složkou 2• Fázové posuny prim árních sekundárních jso dány velikostm přísluš­ ných složek vířivých proudů. A bylo ožné podle třeb přesně aříd iti 90° fázový posun ezi tokem prostupujícím ezerou, níž elektrom ěrů obvykle otáěí Hliníkový kotouč, a ezi přiváděným napětím ívá ram eno ezerou několik závitů uzavřených přes řid ite odpor (obr. toku náležejí pro silnější průřez středního ram ene poněkud větší trá vířivým proudy 2W2 než z trá 2wi, vznikající obvodu tokem <ř,1; zpožďuje ted tokem <P\ hel /32. Náhradní schém vektorové diagramy cívky nestejně zatěžovaným agnetickým obvody.) Já této úpravě třeb ažo ati jako tran sfo áto zatížen agne­ tick bočníkem tokem <Plt napětím Zbývající složka l-Z2 zdánlivé­ ho ětí hlavního tí, kryje <P2, indukující, neboť indukuje v sekundárních závitech elektrom otorickou sílu, jevící podle počtu závitů ­ pětím Eztf. důsledku těchto značných trá zpožďuje <P,2 za tokem 4’1 úhel /Sl. pozoruhodné, že nakreslené úpravě nesvírá výsledného agnetisačního proudu om s ektorem výsledných vířivých roudů úhel 90°, nýbrž hel enší, což právě za­ vinuje lev agnetický obvod (bočník). Sečtou-li vektorově rim árn sekundární složky agnetisačních vířivých proudů, ávají výsledný proud J0, takový, jádro agnetoval hradil z trá vířivým proudy, kdyby sekundární bylo otevřeno. 12. agnetický obvod prim árním tokem í>x, jejž budí m agnetisační proud pom ěrně alé trá I^wi- aproti tom obvod tokem <ř2, buzeným proudem im,, značnější trá 1¡w-i-, teré způsobují hlavně vířivé p roudy asivním kotouči proudy, vznikající napříč silného průřezu několika sekundárních závitů. 22