Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 23 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Sečtou-li vektorově rim árn sekundární složky agnetisačních vířivých
proudů, ávají výsledný proud J0, takový, jádro agnetoval hradil
z trá vířivým proudy, kdyby sekundární bylo otevřeno.
Podobné pom ěry vyvolá uzavřené sekundární tí, vyrábějící svém ram eni
m agnetický tok, nam ířený rim árním <P\, jdoucí prvním krajním
ram enem <P\, uzavírající středním ram enem jád ra. pozoruhodné,
že nakreslené úpravě nesvírá výsledného agnetisačního proudu om
s ektorem výsledných vířivých roudů úhel 90°, nýbrž hel enší, což právě za
vinuje lev agnetický obvod (bočník). důsledku těchto značných trá zpožďuje <P,2 za
tokem 4’1 úhel /Sl. 12). Náhradní schém vektorové diagramy cívky nestejně zatěžovaným agnetickým obvody.
22
.)
Já této úpravě třeb ažo ati jako tran sfo áto zatížen agne
tick bočníkem tokem <Plt napětím Zbývající složka l-Z2 zdánlivé
ho ětí hlavního tí, kryje <P2, indukující, neboť indukuje
v sekundárních závitech elektrom otorickou sílu, jevící podle počtu závitů
pětím Eztf.
(Zá kla jádra napětí elektroměru.
A bylo ožné podle třeb přesně aříd iti 90° fázový posun ezi tokem
prostupujícím ezerou, níž elektrom ěrů obvykle otáěí Hliníkový kotouč,
a ezi přiváděným napětím ívá ram eno ezerou několik závitů uzavřených
přes řid ite odpor (obr. toku náležejí pro
silnější průřez středního ram ene poněkud větší trá vířivým proudy 2W2 než
z trá 2wi, vznikající obvodu tokem <ř,1; zpožďuje ted tokem
<P\ hel /32.
O br. agnetický obvod prim árním tokem í>x, jejž budí
m agnetisační proud pom ěrně alé trá I^wi- aproti tom obvod tokem
<ř2, buzeným proudem im,, značnější trá 1¡w-i-, teré způsobují hlavně vířivé
p roudy asivním kotouči proudy, vznikající napříč silného průřezu několika
sekundárních závitů.jité tic . 12., jež kryje jed sekundární agnetický <P\ složkou pak
to (P'2 složkou 2•
Fázové posuny prim árních sekundárních jso dány velikostm přísluš
ných složek vířivých proudů
