ELEKTROMĚRY Technika a praxe

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...

Autor: ESČ Praha Cyril Macháček

Strana 23 z 534

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
A bylo ožné podle třeb přesně aříd iti 90° fázový posun ezi tokem prostupujícím ezerou, níž elektrom ěrů obvykle otáěí Hliníkový kotouč, a ezi přiváděným napětím ívá ram eno ezerou několik závitů uzavřených přes řid ite odpor (obr. Náhradní schém vektorové diagramy cívky nestejně zatěžovaným agnetickým obvody. (Zá kla jádra napětí elektroměru.jité tic ., jež kryje jed sekundární agnetický <P\ složkou pak to (P'2 složkou 2• Fázové posuny prim árních sekundárních jso dány velikostm přísluš­ ných složek vířivých proudů. Podobné pom ěry vyvolá uzavřené sekundární tí, vyrábějící svém ram eni m agnetický tok, nam ířený rim árním <P\, jdoucí prvním krajním ram enem <P\, uzavírající středním ram enem jád ra. 12. agnetický obvod prim árním tokem í>x, jejž budí m agnetisační proud pom ěrně alé trá I^wi- aproti tom obvod tokem <ř2, buzeným proudem im,, značnější trá 1¡w-i-, teré způsobují hlavně vířivé p roudy asivním kotouči proudy, vznikající napříč silného průřezu několika sekundárních závitů. pozoruhodné, že nakreslené úpravě nesvírá výsledného agnetisačního proudu om s ektorem výsledných vířivých roudů úhel 90°, nýbrž hel enší, což právě za­ vinuje lev agnetický obvod (bočník). 12). Sečtou-li vektorově rim árn sekundární složky agnetisačních vířivých proudů, ávají výsledný proud J0, takový, jádro agnetoval hradil z trá vířivým proudy, kdyby sekundární bylo otevřeno. toku náležejí pro silnější průřez středního ram ene poněkud větší trá vířivým proudy 2W2 než z trá 2wi, vznikající obvodu tokem <ř,1; zpožďuje ted tokem <P\ hel /32. 22 .) Já této úpravě třeb ažo ati jako tran sfo áto zatížen agne­ tick bočníkem tokem <Plt napětím Zbývající složka l-Z2 zdánlivé­ ho ětí hlavního tí, kryje <P2, indukující, neboť indukuje v sekundárních závitech elektrom otorickou sílu, jevící podle počtu závitů ­ pětím Eztf. O br. důsledku těchto značných trá zpožďuje <P,2 za tokem 4’1 úhel /Sl