Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 23 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
, jež kryje jed sekundární agnetický <P\ složkou pak
to (P'2 složkou 2•
Fázové posuny prim árních sekundárních jso dány velikostm přísluš
ných složek vířivých proudů. agnetický obvod prim árním tokem í>x, jejž budí
m agnetisační proud pom ěrně alé trá I^wi- aproti tom obvod tokem
<ř2, buzeným proudem im,, značnější trá 1¡w-i-, teré způsobují hlavně vířivé
p roudy asivním kotouči proudy, vznikající napříč silného průřezu několika
sekundárních závitů.)
Já této úpravě třeb ažo ati jako tran sfo áto zatížen agne
tick bočníkem tokem <Plt napětím Zbývající složka l-Z2 zdánlivé
ho ětí hlavního tí, kryje <P2, indukující, neboť indukuje
v sekundárních závitech elektrom otorickou sílu, jevící podle počtu závitů
pětím Eztf.
(Zá kla jádra napětí elektroměru. 12). Náhradní schém vektorové diagramy cívky nestejně zatěžovaným agnetickým obvody. toku náležejí pro
silnější průřez středního ram ene poněkud větší trá vířivým proudy 2W2 než
z trá 2wi, vznikající obvodu tokem <ř,1; zpožďuje ted tokem
<P\ hel /32.
O br. pozoruhodné,
že nakreslené úpravě nesvírá výsledného agnetisačního proudu om
s ektorem výsledných vířivých roudů úhel 90°, nýbrž hel enší, což právě za
vinuje lev agnetický obvod (bočník).
22
. důsledku těchto značných trá zpožďuje <P,2 za
tokem 4’1 úhel /Sl.
Podobné pom ěry vyvolá uzavřené sekundární tí, vyrábějící svém ram eni
m agnetický tok, nam ířený rim árním <P\, jdoucí prvním krajním
ram enem <P\, uzavírající středním ram enem jád ra.
Sečtou-li vektorově rim árn sekundární složky agnetisačních vířivých
proudů, ávají výsledný proud J0, takový, jádro agnetoval hradil
z trá vířivým proudy, kdyby sekundární bylo otevřeno.jité tic . 12.
A bylo ožné podle třeb přesně aříd iti 90° fázový posun ezi tokem
prostupujícím ezerou, níž elektrom ěrů obvykle otáěí Hliníkový kotouč,
a ezi přiváděným napětím ívá ram eno ezerou několik závitů uzavřených
přes řid ite odpor (obr
