Po seznání stručného účelu a přehledného rozdělení elektroměrů obírá se autor ve spise elektromagnetickými a elektrotechnickými měřickými základy, jež tvoří podstatu elektroměrové techniky i praxe, která se ve spise uvádí povšechným vývojem elektroměrů cizích i zdejších tak, jak je postupem času požadoval rozvíjející se elektrárenský provoz.Po dokonalém přehledu postupného vývoje elektroměrové techniky rozebírá autor velmi podrobně podstatu a činnost indukčních elektroměrů, nejrozšířenějších to měřicích přístrojů vůbec. Dále uvádí princip a ...
Autor: ESČ Praha Cyril Macháček
Strana 175 z 534
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
V ektorové pom ěry ostatních činitelů, teré pro
přehled nejsou diagram zakresleny, ají ten ž
O br.
Ú pravu elektrického zapojení, jakož vektorový diagram základních činitelů
jád proudu jalového elektrom ěru vid ěti obr.
Přiváděné ětí rozděleno jed na
ohm ickou složku ětí (Ru -f- R'), terá
překonává ohm ický odpor cívky ětí Cn,
hrubý předřadný odpor jem regulační odpor
R', pak indukční složku ětí ■(¿Exj, ře
konávající indukční odpor cívky Lu, konečně
na zbývající složku pedančního ětí Ezu, vy-
" rábějící agnetický železe ’PmU- Jeho hnací
složka (7, prostupující kotoučem zpožďuje za
přiváděným napětím úhel nazývám e
vnitřním posunem jád ětí jalového elek tro
m ěru.
174
.
3.
Z porovnání vektorovým diagram činného
jád ětí obr. 195. Úprava hnacího ústroji Ferrarisova elektroměru. 195. 176 vyplývá, dosáhlo před-
/ <fí řádným odporem enšího zpoždění proudu za
napětím (úhel <pu), což hlavní příčinou enšího
posunu hnacího toku napětím (vnitřní
posun ó).
P řiváděný proud pak rozvětví složku jdoucí cívkou, složku pro
tékající odporem R.
V ztahy jednotlivých činitelů objasňuje schém a
obvodu ětí jalového elektrom ěru vektorový
diagram obr.
b) spořádání vektorový diagram obvodu proudu. spořádání vektorový ia- průběh jako íněném diagram jád napětí
gram obvodu ětí jalového elektrom ěru, činného elektrom ěru.spořádání vektorový diagram obvodu napětí. apětí Ui
se rozkládá ohm ickou složku apětí Rj. 196.
U jád ětí dosáhne patřičného enšení posunu hnacího toku přivá
děným napětím vhodným předřadným ohm ickým odporem případě enším
rozptylovým tokem zvětšeným agnetickým
odporem bočníku ezi póly jád (velké vzduchové
m ezery ezi příčkam slabší průřez
jádra).
N rozdíl jád ětí jád proudu třeb zvětšiti itřn posun mezi
hnacím tokem <Px přiváděným proudem ohoto požadavku dosáhne, je
v iděti obrázku, paralelním připojením ohm ického odporu cívce proudu Cp. roto jádro ětí uvedený regulační odpor,
po případě oboustranně agnetického bočníku zasouvatelná ěděná křídla, jim iž
lze oba itřn posuny ztotožniti.
S napětím obou paralelních větvích fázi proud kdežto proud Ic
se vlivem indukčnosti cívky zpožďuje napětím značný úhel (pic. překonávající ohm ický odpor cívky,
p indukční složku ■0)Ĺj, terá překonává indukční odpor, konečně na
zbývající složku pedančního ětí Ezi, jež svým agnetisačním proudem vyrábí
to železe rPml Jeho složka &i, terá protéká kotoučem elektrom ěru, hnací
a zpožďuje přiváděným proudem úhel ento úhel, terý t
rozum itřn posun jád proudu jalového elektrom ěru, usí pro správnou
činnost týž jako jád napětí
