Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Fukuda padesátých létech upozorňuje jako první piezoelektrické jevy
vznikající při aplikaci elmag polí kostní tkáni jeho závěry vedou posléze Bassetta Krauseho k
dalším experimentům zvířatech posléze vyuţití pulzního mag. první polovina 20., byl vedle Hippokrata nejvýznamnějším lékařem antiky.st.36044 léčebné vyuţití pulzního mag. vyvolal Mesmer, Vídeňák, který společně Nellim
pouţívali permanentního mag. Více však vědomí lidí
uvázl Mesmerův "ţivočišný magnetismus" jeho "léčebné přenášení" léčitele léčeného
přikládáním rukou nebo třením.). pole psychiku zjistil hypnogenní účinky u
zdravých neurotiků.
U nás 50-tých létech zabýval vyuţitím pulzního pole Novák při terapii některých typů koţních
nemocí. se
zmiňuje léčivých účincích mag. pole záleţí indukci mag. Smith roce 1869 podává Berlíně přihlášku patentu
č. pole tzv.l. zřejmě způsobeno tím, obory léčitelství, včetně jejich terminologie,
se zatím rozvíjejí přejímají termíny jiných vědních oborů jiném, přeneseném významu.n. Rovněţ vyuţíval drti magnetické rudy k
léčení špatně hojících ran bolestivých afekcí. pole.st.n.
Největší zájem magnetoterapii 19.
. Také Hokynář spol. Tento proces byl podstatou mesmerismu. pojem animální
magnetismus nebo časté konstatování, člověk vyzařuje psychickou energii vlnové délce tolik a
tolik Angsrémů apod.st.
polí některé fyziologické děje (šlachové reflexy, změny krevního tlaku dechovou frekvenci).
D'Arsonval popisuje jako první vznik fosfénů (subjektivně vnímaných záblesků oku) aplikaci
elektrického mag. Vzhledem tomu, jedinec celý ţivot setkává s
nejrůznějšími mag. Číně jiţ 4.
Ve stejné době Egypťané pouţívali magnetitové drti formě hustých medových sirupů jako
"nápoje nesmrtelnosti". pole přisuzuje "boţí moci" stejně
jako Plato.l.
Charcot zabýval vlivem permanentního mag. Terminologii léčitelů hlediska Teorie elektromagnetického pole
třeba podrobit tvrdé kritice, protoţe vyuţívá řadu pojmů elektromagnetismu základě jen vnější
podobnosti elektromagnetických jevů jejich často subjektivními pocity (např. Herman zabýval účinky relativně silných mag. Peregrinus ţijící 4. pole. pole oblast hlavy.
Východiska studia působení elektromagnetického pole lidský organismus
Při studiu účinků elektromag. Odmítá původ zemského mag.l.st. pouţívali mag., největší lékař své doby, napsal knihu "Von
heymligkeyten der Natur", které všímá moţného vyuţití magnetické rudy léčebným
účelům. pole, tvaru pole, kmitočtu, individuální
citlivosti objektu řadě dalších faktorů.l.st. odchodu autora z
Rakouska Francie byla tato metoda postupně zapomenuta. přinesla podstatný rozvoj elektrofyziologie tím i
hlubší poznání vlivů zákonitostí interakcí elektrických magnetických polí ţivým organismem. magnetické hoře umísťuje jej do
mezihvězdného prostoru.Vliv prostředí elektromagnetické pole
84
historie interakce elektromagnetického pole lidského organismu
Nejstarší písemné zprávy léčebném vyuţití magnetické rudy pocházejí Etrusků.
Pouţíval magnetitových úlomků formě zábalů vyvolání rychlejší perilstatiky střevní při zácpě.n. počátku dynastie Wej znali léčivé účinky magnetitu a
pouţívali jej různých formách léčení ran onemocnění. pole při léčbě špatně hojících
zlomenin.st. pole při ošetřování některých koţních onemocnění
včetně bércových vředů. poli, třeba uvaţovat určité adaptibilitě vytvářené během celého vývoje viz
následující tabulka vybraných zdrojů mag. pole mechanické účinky mag.
Problému nás věnuje řada nelékařů.pole léčení celé řady zdravotních potíţí.n. Grüner našim průkopníkem magnetoterapie poválečné době. Magnetoterapii vyuţíval své praxi, kdy například podával u
hysterických ţen destičky magnetitu pod nad dělohu. Hluboké kořeny mesmerismu můţeme
vidět dnes některých léčitelů, kteří pouţívají Mesmerova "animálního magnetismu" formou
přikládání rukou pacienta.
Paracelsus, přírodovědec filosof, ţijící 14.
Druhá polovina 19. Galenos,
Říman řeckého původu, ţijící 2
