Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Takovéto
působení nepřichází úvahu látek,
jejichţ stavební částice mají nulové
magnetické vlastnosti, ale látek jiných
ano. Ferimagnetika chovají mnohých ohledech jako
feromagnetika zařazujeme společně skupiny silně magnetických látek (na rozdíl para- dia-
, antiferomagnetických látek). vícerých případech látek tuhého
skupenství však toto vzájemné působení mezi atomovými magnetickými momenty výrazně
projevuje při nevysokých teplotách převládá nad neuspořádavajícím vlivem molekulového pohybu a
zabezpečuje vznik uspořádaných magnetických struktur.
Proti této tendenci molekulového pohybu
působí vliv působení atomových
magnetických momentů, usilující o
uspořádání orientace momentů. tomu tak v
případě atomů zcela zaplněnými elektronovými podsférami, kdy orbitální spinové
magnetické momenty elektronů zcela kompenzují.
2) hlediska vzájemné interakce mezi atomovými magnetickými momenty hlediska vlivu vnějšího
magnetického pole ně.
V reálných magnetikách uvedenými typy uspořádaných magnetických struktur setkáváme jen při
teplotách pod hodnotou tzv.2.
U tohoto hlediska uvaţujeme nejprve
otázku vzájemné interakce mezi nosiči
magnetických momentů.Vliv prostředí elektromagnetické pole
73
Feromagnetika, antiferomagnetika
Nedostatkem dělení materiálů pouze tři skupiny dia-, para- feromagnetické to, nepřihlíţí k
elementárním nosičům magnetismu jejich vzájemnému působení, takţe tomto dělení neobjevují
významné druhy magnetik antiferomagnetika ferimagnetika. Elementární nosiče magnetických
momentů konají molekulový (tepelný)
pohyb, který zanáší orientace
magnetických momentů jistý nepořádek. Potom jde magnetické atomy, které se
vyznačují permanentním magnetickým momentem.39
.
- magnetický moment stavebních částic látky nenulový, atomy mají svém elektronovém
obalu alespoň jednu zcela nezaplněnou podsféru. Uspořádání magnetických momentů atomů těchto
magnetických strukturách můţe být schématicky znázorněno podle obr.39. Ferimagnetika mají velký technický význam, coţ souvisí jejich
zpravidla několikanásobně vyšším měrným elektrickým odporem, neţ mají kovy.
Na rozdíl látek uspořádanou magnetickou strukturou, nichţ výrazně uplatňuje vliv
vzájemného působení atomových nosičů magnetismu, hovoříme ostatních látek, vyznačují
neuspořádanou magnetickou strukturou, případně nemají magnetickou strukturu. Dělení třeba doplnit hlediska
dalších dvou kritérií, to:
1) hlediska hodnoty magnetických momentů atomů, případně iontů látky.
obr. Mezi patří feromagnetismus,
antiferomagnetismus ferimagnetismus. Jako ferimagnetismus obvykle označujeme
nevykompenzovaný antiferomagnetismus.
Antiferomagnetismus liší feromagnetického stavu tím, spiny sousedních atomů (iontů) jsou
paralelně uspořádány (např. 2. NiO, MnO, MnF2). plynech kapalinách toto vzájemné působení natolik slabé, ho
lze porovnání vlivem molekulového pohybu zcela zanedbat. Curieho teploty Tc, např. pro (Tc 1043°K), (Tc 1404°K), Ni
(Tc 636°K).
Z tohoto hlediska můţeme posuzovat dva případy:
- magnetický moment stavebních částic látky (atomů, molekul, iontů) nulový
