Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Curieho teploty Tc, např. NiO, MnO, MnF2).
U tohoto hlediska uvaţujeme nejprve
otázku vzájemné interakce mezi nosiči
magnetických momentů.2. plynech kapalinách toto vzájemné působení natolik slabé, ho
lze porovnání vlivem molekulového pohybu zcela zanedbat.
obr.
- magnetický moment stavebních částic látky nenulový, atomy mají svém elektronovém
obalu alespoň jednu zcela nezaplněnou podsféru. Ferimagnetika mají velký technický význam, coţ souvisí jejich
zpravidla několikanásobně vyšším měrným elektrickým odporem, neţ mají kovy.Vliv prostředí elektromagnetické pole
73
Feromagnetika, antiferomagnetika
Nedostatkem dělení materiálů pouze tři skupiny dia-, para- feromagnetické to, nepřihlíţí k
elementárním nosičům magnetismu jejich vzájemnému působení, takţe tomto dělení neobjevují
významné druhy magnetik antiferomagnetika ferimagnetika. vícerých případech látek tuhého
skupenství však toto vzájemné působení mezi atomovými magnetickými momenty výrazně
projevuje při nevysokých teplotách převládá nad neuspořádavajícím vlivem molekulového pohybu a
zabezpečuje vznik uspořádaných magnetických struktur. Dělení třeba doplnit hlediska
dalších dvou kritérií, to:
1) hlediska hodnoty magnetických momentů atomů, případně iontů látky. Mezi patří feromagnetismus,
antiferomagnetismus ferimagnetismus. Elementární nosiče magnetických
momentů konají molekulový (tepelný)
pohyb, který zanáší orientace
magnetických momentů jistý nepořádek. 2.
V reálných magnetikách uvedenými typy uspořádaných magnetických struktur setkáváme jen při
teplotách pod hodnotou tzv. Takovéto
působení nepřichází úvahu látek,
jejichţ stavební částice mají nulové
magnetické vlastnosti, ale látek jiných
ano.
Proti této tendenci molekulového pohybu
působí vliv působení atomových
magnetických momentů, usilující o
uspořádání orientace momentů. Jako ferimagnetismus obvykle označujeme
nevykompenzovaný antiferomagnetismus.
Z tohoto hlediska můţeme posuzovat dva případy:
- magnetický moment stavebních částic látky (atomů, molekul, iontů) nulový.39
.
2) hlediska vzájemné interakce mezi atomovými magnetickými momenty hlediska vlivu vnějšího
magnetického pole ně. Potom jde magnetické atomy, které se
vyznačují permanentním magnetickým momentem.
Antiferomagnetismus liší feromagnetického stavu tím, spiny sousedních atomů (iontů) jsou
paralelně uspořádány (např.
Na rozdíl látek uspořádanou magnetickou strukturou, nichţ výrazně uplatňuje vliv
vzájemného působení atomových nosičů magnetismu, hovoříme ostatních látek, vyznačují
neuspořádanou magnetickou strukturou, případně nemají magnetickou strukturu.39. Uspořádání magnetických momentů atomů těchto
magnetických strukturách můţe být schématicky znázorněno podle obr. tomu tak v
případě atomů zcela zaplněnými elektronovými podsférami, kdy orbitální spinové
magnetické momenty elektronů zcela kompenzují. Ferimagnetika chovají mnohých ohledech jako
feromagnetika zařazujeme společně skupiny silně magnetických látek (na rozdíl para- dia-
, antiferomagnetických látek). pro (Tc 1043°K), (Tc 1404°K), Ni
(Tc 636°K)
