Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 83 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Na rozdíl látek uspořádanou magnetickou strukturou, nichţ výrazně uplatňuje vliv vzájemného působení atomových nosičů magnetismu, hovoříme ostatních látek, vyznačují neuspořádanou magnetickou strukturou, případně nemají magnetickou strukturu. Jako ferimagnetismus obvykle označujeme nevykompenzovaný antiferomagnetismus. 2. V reálných magnetikách uvedenými typy uspořádaných magnetických struktur setkáváme jen při teplotách pod hodnotou tzv.39. Elementární nosiče magnetických momentů konají molekulový (tepelný) pohyb, který zanáší orientace magnetických momentů jistý nepořádek. 2) hlediska vzájemné interakce mezi atomovými magnetickými momenty hlediska vlivu vnějšího magnetického pole ně. Proti této tendenci molekulového pohybu působí vliv působení atomových magnetických momentů, usilující o uspořádání orientace momentů. Mezi patří feromagnetismus, antiferomagnetismus ferimagnetismus. Z tohoto hlediska můţeme posuzovat dva případy: - magnetický moment stavebních částic látky (atomů, molekul, iontů) nulový.Vliv prostředí elektromagnetické pole 73  Feromagnetika, antiferomagnetika Nedostatkem dělení materiálů pouze tři skupiny dia-, para- feromagnetické to, nepřihlíţí k elementárním nosičům magnetismu jejich vzájemnému působení, takţe tomto dělení neobjevují významné druhy magnetik antiferomagnetika ferimagnetika. Curieho teploty Tc, např. Ferimagnetika chovají mnohých ohledech jako feromagnetika zařazujeme společně skupiny silně magnetických látek (na rozdíl para- dia- , antiferomagnetických látek). Potom jde magnetické atomy, které se vyznačují permanentním magnetickým momentem.2.39 . Uspořádání magnetických momentů atomů těchto magnetických strukturách můţe být schématicky znázorněno podle obr. obr. Ferimagnetika mají velký technický význam, coţ souvisí jejich zpravidla několikanásobně vyšším měrným elektrickým odporem, neţ mají kovy. Dělení třeba doplnit hlediska dalších dvou kritérií, to: 1) hlediska hodnoty magnetických momentů atomů, případně iontů látky. Antiferomagnetismus liší feromagnetického stavu tím, spiny sousedních atomů (iontů) jsou paralelně uspořádány (např. - magnetický moment stavebních částic látky nenulový, atomy mají svém elektronovém obalu alespoň jednu zcela nezaplněnou podsféru. pro (Tc 1043°K), (Tc 1404°K), Ni (Tc 636°K). plynech kapalinách toto vzájemné působení natolik slabé, ho lze porovnání vlivem molekulového pohybu zcela zanedbat. NiO, MnO, MnF2). vícerých případech látek tuhého skupenství však toto vzájemné působení mezi atomovými magnetickými momenty výrazně projevuje při nevysokých teplotách převládá nad neuspořádavajícím vlivem molekulového pohybu a zabezpečuje vznik uspořádaných magnetických struktur. tomu tak v případě atomů zcela zaplněnými elektronovými podsférami, kdy orbitální spinové magnetické momenty elektronů zcela kompenzují. Takovéto působení nepřichází úvahu látek, jejichţ stavební částice mají nulové magnetické vlastnosti, ale látek jiných ano. U tohoto hlediska uvaţujeme nejprve otázku vzájemné interakce mezi nosiči magnetických momentů