Elektromagnetismus

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.

Vydal: VŠB – Technická univerzita Ostrava Autor: Lubomír Ivánek

Strana 59 z 183

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
E  Základní rozdíl hlediska energií: - statické pole pole bez přeměny energií Obr.46. Elektromagnetické vlny jsou nositeli dalších vlastností typických pro látku (hmotu): hybnosti, setrvačnosti, momentu hybnosti.46 . Sjednocení nauky elmag pole s optikou dalo vůbec moţnost vysvětlení řady záhad, jako odraz světla, lom hranolem, průchodnost sklem neprůchodnost kovy, svícení zahřátých těles, barvy předmětů apod. Pozorovateli pohybujícímu se spolu soustavou nabitého tělesa pole tohoto náboje jeví jako elektrostatické, ale pozorovateli, spojenému soustavou, vůči níţ těleso pohybuje jako elektrostatické nejeví. Elektromagnetické vlny ovšem jsou "sídlem" energie jsou schopny přenášet.  Rozdělení klasické elektrodynamiky Přestoţe jsou veškeré elektromagnetické jevy resp. moţnost zanedbání jistých časových změn nebo přítomnost proudu řešené oblasti. Dělení klasické elektrodynamiky tedy bude vypadat takto: 1. Pole stacionární (ustálené nebo stacionární proudové pole) takové, něhoţ zanedbáváme všechny časové změny polních veličin (jsou konstantní čase) předpokládáme, oblasti teče proud čase konstantní.148) Poyntingův vektor vyjadřuje jak velká energie prochází plochou níţ vztaţen a jeho směr tedy totoţný směrem přenosu energie. Tato kapitola zpravidla zařazována učebnicích hned jejich začátcích. způsoby silového působení nerozborné jednotě, kategorizujeme klasickou elektrodynamiku praktických hledisek pomocí určitých kritérií několika skupin velmi blízkými vlastnostmi. Pokud vůči němu nabité těleso pohybovalo např.1. rovinné elektromagnetické vlně jsou spolu vektory N,E,H svázány prostorově ortogonálně podle obr. Pole statické takové, něhoţ zanedbáme všechny časové změny polních veličin (jsou konstantní v čase) předpokládáme, oblasti neteče proud.1.N. Tok zářivé energie jednotkou plochy jednotku času kvantifikujeme vektorem který nazýváme Poyntingův (téţ zářivý) vektor. Zde úmyslně zařazuji za kapitolu jednotě elektromagnetických jevů, aby bylo následující dělení chápáno pouze jako formální, tedy jako pomocné kritérium. Základní vztahy: v dielektriku vodiči stacionární pole magnetické rot rot rot J div =div div 0 D E . Základní vztahy: pole elektrostatické pole magnetostatické rot rot 0 div  div 0 D . Jsou tedy vlny hmotné povahy, coţ dokázal P.E  Objektivně existující elektromagnetické pole jeví pozorovateli jako elektrostatické tehdy, je-li těleso elektrickým nábojem, jehoţ pole vyšetřujeme vůči němu nehybné. N (1. kruhové dráze ustálenou rychlostí, jevilo jako pole stacionární. 2.Základní pojmy elektromagnetismu 49 formě rádiových vln, nichţ jsou jednotě spojeny jak sloţka elektrická, tak sloţka magnetická. Nejpodstatnějším kritériem časová změna polních veličin, popř.Lebeděv změřením tlaku světla