Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Tok můţe být buzen proudem, který prochází vlastní cívkou.
Z Maxwellovy rovnice můţeme psát
t
rot
t
rot
AB
E
Časová derivace zde rotací,
protoţe tomto případě jedno, zda
derivujeme nejprve podle času nebo
podle prostorových souřadnic.32
.Základní pojmy elektromagnetismu
39
C
d 0lE časovou změnou přestává být pole konzervativní.126)
Tato intenzita zřejmě povahu coulombovského pole nábojů, soustředěných podle obr.33
platí pravidlo: Tok musí být souhlasný tokem, který způsobil
proud, vtékající cívky svorkou, které směřuje čítací šipka napětí. Lze spolu
superponovat mohou vzájemně rušit. Tomuto jevu říkáme
samoindukce.1. Jestliţe smyčku přerušíme, přerušíme samozřejmě tento
proud, smyčce tedy dráze Aby výsledná intenzita byla vodiči skutečně
nulová, musí působit proti další intenzita stejné velikosti, tak aby
Ei (1.125)
Nárůst nebo pokles potenciálu (grad tedy dán jak intenzitou elektrického pole, tak časovou
změnou pole magnetického.32a. Zde vidět, smyčkou, jejíţ plochu protíná časově
proměnné magnetické pole, protéká proud.
Potom platí
li le
ei
dt
d
ddd lElElE
a tedy
dt
d
u
(1. Kdybychom mezi svorky zapojili odpor, byly na
svorkách opět náboje, jak bylo řečeno souvislosti rozhraním dvou
vodivých oblastí.1. Většinou existují současně vytvářejí
jednotné výsledné pole např. Intenzitu mezi rozpojenými konci závitu vzduchu označme Ee.1.127)
Celé elektromotorické napětí tedy koncentruje svorkách
rozpojeného závitu. Pro určení šipky napětí vícezávitové cívky obr.32b na
rozpojených koncích závitu. podle obr.
Převedením homogenní rovnici
0)(
t
rot
A
E
- grad
t
- grad
A
E
t
grad
A
E (1. Je-
li šipka napětí opačného směru, d/dt. Intenzita magnetického pole vírový potenciální charakter nelze ji
vyjádřit gradientem potenciálu stacionárního pole však liší jen zdrojem tvarem, nikoliv
fyzikální podstatou. Výsledné pole můţe mít jak část zřídlovou, pro kterou platí
div oE o, tak část vírovou popsanou rovnicí rot B/t. Obě modifikace pole představují sílu, působící náboj. Tímto
tokem indukuje svorkách cívky další napětí, zřejmě orientované
tak, aby bránilo změně napájecího napětí cívky.
d
obr. 1
