Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Biotův-Savartův zákon. toku uvnitř této dráhy pole konzervativní.1. případě, tomu tak není, pouţijeme raději jiný způsob výpočtu, např. indukční tok).
3. výhodou opět
pouţívá symetrií, kdy jsou vektor (vektor kolmý element
plochy) siločára kolineární.18.17 bude na
pravé straně
n
kQQ .18 tedy siločáry spojitě
uzavírat nebudou.
Křivka vztazích (1.18
obr.Základní pojmy elektromagnetismu
22
Fyzikální interpretace: Cirkulace vektoru intenzity magnetického pole (oběhové magnetické napětí
UM0) rovná celkovému proudu, který teče plochou jejíţ okraj tvoří cirkulační dráha (D je
elektr. 1.
Pokud obalové ploše více nábojů Qk, viz obr. 1. pole zde ale neplatí počet myšlených magnetických siločar bude
v kaţdém prostředí jiný viz obr.
2.64)
Vztah nazývá Gaussova věta elektrostatiky.1. Nezáleţí zde integrační dráze, pouze na
velikosti změny mag. Obecně libovolná orientovaná
plocha reálném prostoru.
4. Vzhledem tomu, levé straně rovnice (1.62) libovolná orientovaná regulární uzavřená křivka reálném
prostoru, pak elementární úsek této křivky. 0Qd s
sD (1.17
.
t
Φ
d
l
(1. uzavřené ploše obr.61) se
vyskytuje skalární součin dvou vektorů, dl, lze výhodou pouţít Ampérův zákon v
případech, kdy jsou tyto vektory kolineární, tedy tam, kde můţeme průběh siločar určit jisté
symetrie budicích zdrojů.
Fyzikální interpretace: Elektrický indukční tok uzavřenou
(obalovou) plochou rovná volnému náboji uvnitř této plochy. Rovnost
normálových sloţek intenzit mag. 1. 0d
S
(1.65)
Tento vztah vyjadřuje
princip uzavřenosti
indukčních čar.63)
Zákon nazývá zákon elektromagnetické indukce.61) (1.
Fyzikální interpretace: Cirkulace vektoru intenzity elektrického pole rovná záporně vzaté časové
změně magnetického toku, tekoucího plochou jejíţ okraj tvoří uzavřená křivka magnetický
indukční tok). Navrátí-li ale siločáry druhého prostředí zpátky prvého, bude jejich
počet opět stejný, jaký prostředí vstupoval čárkovaně označené ploše siločáry uzavřou.
obr. Jak se
dovíme později, vyplývá z
rovnosti normálových
sloţek indukce skutečnost,
ţe rozhraní dvou
prostředí, kolmém k
indukčním čárám obou
prostředích myšlený počet
indukčních čar stejný a
jsou uzavřeny
