Cílem předmětu je seznámení se základními pojmy teorie elektromagnetického pole. Po prostudování modulu by měl student být schopen orientovat se v základní terminologii elektrotechniky, řešit elementární úlohy z elektro/magnetostatického pole, stacionárního a kvazistacionárního pole a měl by znát základní principy šíření elektromagnetických vln.
Samozřejmě, náboj protonu stejnou hodnotu,
ovšem kladným znaménkem. homogenním prostředí např. hlediska elektrotechniky je
nejvýznamnější částicí hmoty nesoucí náboj elektron. indukční čáry rovnoběţné.
Izotropním prostředím nazýváme takové prostředí, které
má materiálové konstanty všech směrech stejné.2 mezi čerchovanými čárami), okrajů desek se
siločáry zakřivují pole stává nehomogenní.
Disperzní prostředí takové prostředí, němţ materiálové parametry závisí frekvenci.2
. tedy
intenzita, resp. POZOR! Nezaměňujte pojem homogenní
prostředí pojmem homogenní pole.Základní pojmy elektromagnetismu
11
V souvislosti veličinami parametry, vyskytujícími v
rovnicích pro popis polí třeba ujasnit ještě pojmy homogenní,
lineární izotropní.10-19
C.
Sloţka něm závisí pouze apod. f(r), nebo
µ f(r), popř.
Elektrický náboj
Jak jiţ bylo řečeno úvodních definicích jsou elektromagnetické jevy hmotné podstaty. (Kladný náboj vzniká třením
skla,) Jeho náboj představuje hlediska klasické elektrodynamiky nejmenší, dále nedělitelné mnoţství
elektřiny roven
e 1,602. Homogenní pole takové,
které siločáry, popř. 1.
Lineární prostředí takové prostředí které charakterizováno materiálovým parametrem, který ve
sledovaném rozsahu polních veličin skutečně konstantou,
nezávislou této polní veličině, např.
Dx f(Ex)
V prostředí anizotropním závisí kaţdá sloţka obecně
na všech třech sloţkách materiálový parametr tvar tenzoru viz vztah (1.
Homogenní prostředí takové, které materiálové konstanty
ve všech bodech sledované oblasti stejné, tedy např. Velmi známým
případem anizotropie magnetickém poli jsou různé magnetické vlastnosti směru, kterém byly
válcovány směru kolmém směr válcování.1.1
obr. nebo E
přímky. Poznání polarity dvou nábojů, navzájem přitahujících či
odpuzujících, pochází roku 1730 (Dufay) jejich pojmenování označení znaménkem věcí
dohody.
Jednotkou Coulomb soustavě As.Franclin a
pochází řeckého slova elektron jantar vzniká totiţ třením jantaru.
Nejdůleţitějším projevem elektricky nabité hmoty jsou potom silové interakce mezi náboji, jak
náboji klidu, tak pohybu (elektrický proud).
obr. f(E) nebo µ
f(H), f(E). Elektrický náboj ovšem hmotou, ani ţádnou její
formou není, ale vlastnosti některých elementárních částic vlastnost mít vlastní
elektromagnetické pole. Nelze částice oddělit, neexistuje bez částice, která náboj nese (jehoţ
vlastnosti je) nemá tedy ani vlastní hmotnost ani hybnost. Název elektron pouţil poprvé B. indukce takového pole všech bodech stejná a
platí f(r), f(r). grafickém vyjádření jsou potom grafy
závislosti (obr. Mezi dostatečně rozlehlými deskami
kondenzátoru části pole homogenní (na obr. 1.3), resp. f(r).3). vzduchu
můţe být, většině případů skutečně pole nehomogenní.1
